Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMansus
Autor
Kamamura
Kdo v Aqua Vitae po pravdě se pídí,
řadíc myšlénky své odzadu,
potichu bádá, stranou lidí,
jak jen nepřijít na řadu.
Když lomoz světa, rachotivě,
míjí tvůj prám prostý luceren,
ztemnělých nebes hvězdovír snivě,
stírá ten rozdíl - je noc či den?
Skulinou mezi slunovraty,
proskoč co loukotěmi Kola,
lap rytmus mezi kasematy,
neviděn seshora i zdola.
Sto let tam přečkej bez dechu,
něco si čti, nebo kresli,
Když bude zle, najdi útěchu,
všichni to před tebou snesli.
Až rozlomí se hodin val
jak ošoupaný hlavolam,
protáhni kosti, popojdi dál
do ticha luskni - my budeme tam!
4 názory
Mysl mi nabízí dvě videa té básničky respektive řidiče, který jede autem úzkým kaňonem v němž stojí strom, který se dá objet z obou stran, a ten řidič do toho stromu nabourá. A nebo pilota kosmické lodi, který úspěšně prolétl vesmírným portálem. Dávám tip a nechápu, proč Tvé básničky nemají tipů celou hromadu. Copak ty lidi necítí, jak to rezonuje s duší?
Nuž... Přidal jsem si Tě k oblíbeným neboť zjišťuji že jsme podobná /ne stejná!/ krevní skupina. I když pochopit myšLenky autora skrzevá sdílená slova věty řádky je nelehké... Ale slůvka spojovat tedy umíš welmi nevšedně a poutavě! :)
I já děkuji za vlídná a laskavá slova, a omlouvám se trochu za roční zpoždění reakce (jsem pomalejšího založení, asi jako ten chasník z Dykova Krysaře, všechno dělám o rok později, a než se odvážím strčit ruku mezi roztočené loukotě slunovratů, musím si chvíli dodávat odvahy).
Tahle báseň mě upoutala, je zvláštní, trochu tajemná, a něčím přitahující... dobře se čte, ač některých výrazů neznám. Určitě se k ní ještě vrátím, a mohu-li, přidám si dílo k oblíbeným, mnohokrát děkuji!