Nikdykde 12.

Pan se díval na Slávka,a jako už asi tisíckrát před tím stejně tak i dnes kroutil hlavou a obracel oči v sloup. V duchu si říkal něco ve smyslu tosnadaninenímožný!?  Tak a nejinak slovně hodnotil Slávkovo duševní rozpoložení které se poznenáhlu stalo již úmorným a možná i trochu odporným... Teda spíš Slávek je tak trochu odporný sám sobě. Je si toho vědom,ale zároveň si tak nějak nemůže pomoci...

Pan den co den sleduje Slávkova osamělá odpoledne večery a noci. A sleduje jak je večer co večer podroušený. A když se Slávek vydá na kutě a podaří se mu usnout vkrádá se Pan do jeho snů pod rouškou tmy a podobných věcí. A že vidí VĚCI! Kdyby to bylo nezbytné tak by se i červenal!

Slávek si den co den řiká,že: Už prostě N.E.B.U.D.E. jen TAK podléhat Dívčinu vlivu. A kouzlu. Ale jelikož je to BOSORKA......! A že už JÍ konečně řekne vše co JÍ říct aspoň milionmilionmilion x říct chtěl. 

Slávek si již nevybavuje kdy to slovní spojení slyšel poprvé,ale DOBA JE ZLÁ. Ale jestli tuhletu současnou dobu přežije tak ji jisto jistě do nejdelší smrti nezapomene. Stejně jako je všeříkající slovní spojení ve stínu půlměsíce,tak po tomhle období se bude řikat ve stínu ROUŠKY. :P

Dívka přišla za Slávkem a řiká: Slávku - dej si nos! Abys mě necítil! Ale!!! Jak nesmírně vesmírně by Ji Slávek rád cítil!!! (A nejlíp na těle - prudce i nesměle!) Totiž... Jde o to,že všichni musí mít při práci roušku. Po celých 8 hodin. Ale! Vydrž to! A tak se podvádí. To prve Slávek z donucení přišel za Dívkou do kanceláře a viděl že má nos venku. I řiká jí: Ty podvádíš! A Ona na to: Veď nevládzem! Naopak,když příjde Dívka do skladu tak si Slávek dává roušku i na nos. Protože jinak taky podvádí. Jinak by už dávno byl mrtev se zadušením! Ale tentokrát neuposlechl. Ani svého Já ani Dívčina příkazu. Snad ze vzdoru?

Ostatně - při obědě na jídelně se všichni sejdou,a jednoduše a prostě S ROUŠKOU  SE NAJÍST NELZE!!! :P

Dívka se posadila na jeho kancelářské židli a u jeho kancelářského stolu nad jeho kancelářským PC a řiká: Slávečku!!! Prosím!!! Ja som zabudla na jednu zakázku ktorá mala odísť už včera! A Slávek řiká: JAK JE TO MOŽNÉ!!! :D To jsi to neviděla?! Nee,neviděla.. Hmmm... Tak to máš špatná očička! Ale právě jen a jen a pouze ona očička Dívce vykukovala zpod roušky. A taky to huňaté obočí ála soudruh Brežnev. :D Áno - mám špatná očička... (no,Holka - taky už nejsi nejmladší!:) A jak tak seděla zády k němu tolik tolik tolik toužil dotknout se jí a pohladit Jí vlásky z lásky,ale ÉTO NĚVAZMÓŽNO... No jistě že udělal co Jí na očích viděl a když se vzdalovala všimla si jeho pohledu. Prečo mi sleduješ nohy?! Mám ich špinavé? A Slávek to opět projednou zahrál do autu a neřekl že se dívá jak je KRÁSNÁ,ale že se diví jak může nosit tak těžké komisňáky...