\"Nakresli mi beránka.\"

\\\"Nakresli mi beránka.\\\"
Ozvalo se z ticha a já
jsem se probudila a pomalu se podívala
na toho malého človíčka,
tak malého, že by ho mohl každý obelstít,
ale jeho veliká duše ho ochránila.

\\\"Nakresli mi beránka.\\\"
Znělo mezi klokotajícím řemenem mého
rozbitého motoru.
Ruce umazané od oleje a
stékající pot od horkého slunce,
které pálilo do mých zad, tak ukrutným
způsobem, že jsem vnímala svoji páteř
jako rozžhavený kus železa,
mi nezabránil v pohledu na to malé princátko.
Jeho smutné oči mi nedávaly dlouho spát.
Noc co noc jsem pozorovala
onu malou hvězdičku B 612,
na které se vyskytoval i můj malý princ.

\\\"Nakresli mi beránka.\\\"
Těchto pár krásných slůvek
se mi ozývalo v uších ještě dlouho poté
co odešel.
Nemohla jsem splnit jeho přání
ačkoli bylo tak lítostné a mě drásalo
srdce, když jsem musela odmítnout
pro své oči, které se tak rády dívaly
na zapadající rudé sluce a na vycházející
bludičky noci,
které už nikdy neuvidím, ale jeho krásný obličej
budu mít stále ukrytý ve svém srdci...