Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluji babiččiny příběhy - O mrtvém dědečkovi
Autor
Evženie Brambůrková
O mrtvém dědečkovi
Přijela jsem jako vždy v neděli a když jsem se boucháním domohla vstupu do uzamčené chalupy, vtáhla mne babička dovnitř a šeptem mi povídá:
,,Už tady zase byl!" Rychle jsem se ohlédla, zda mi někdo není v patách, ale nikdo nikde.
,,Kdo tu byl?" Taky šeptám a babička mne kupodivu slyší.
,,Dědeček. Byl tu minulý týden třikrát." Viditelně jí to nepotěšilo.
,,Že sis nevzala prášek? A nebude náhodou úplněk?" Má jen bylinkové prášky na hezké spaní beze snů.
A úplněk se blížil, dokonce super úplněk.
Můj zeť tvrdí, že nejsme normální. Přitom on sám chodí ve spánku po domě a hledá prý plyšová zvířátka, vnučka s nataženýma rukama říká, že jezdí na kole a jeho dědeček bloumal se sekerou v ruce a tvrdil, že jde na lipový květ.
To my jsme celkem v pohodě. Já bojuji za utiskované a za mé kopy by se nemusel stydět Van Damme a to, že babička padá z postele a probudí se o dva metry dál a snaží se pod topením opravit porouchaný náklaďák, přece také není nic podivného.
Ale zpět k dědovi.
Poprvé přišel půl roku po své smrti. Stoupl si kus od babiččiny postele a povídá:
,,Přinesl jsem ti dárek," a v ruce měl balíček. Statečná babička mu nabídla, aby se posadil do křesla a vymluvila se, že je unavená a usnula.
,,A teď mi nic nepřinesl," postěžovala si babička. ,, Jen si sedl na postel, tak jsem mu udělala místo a řekla, že by měl taky spát."
,,Já z toho nemám radost, nebojím se, ale pak se pořádně nevyspím." To jsem chápala, kdo by o takové sny stál.
Zachrastila jsem lahvičkou s meduňkou, chmelem a kozlíkem a znělo to tak lákavě, že babička neodolala.
Noc byla klidná, ale ráno mi babička s lišáckým úsměvem povídá:
,,Já jsem na něj vyzrála!"
,,To jsem zvědavá jak."
,,Nechala jsem si rozsvícenou lampičku, on světlo nemá rád." Zasmály jsme se.
Byl krásný jarní slunečný den a my jsme se opíraly o vyhřátou stěnu chalupy a dívaly se do zahrady.
Noc ať si nechá svá tajemství.
Den je plný života a my si to s babičkou pořádně užijeme!
20 názorů
Evženie Brambůrková
09. 04. 2020Děkuji, Nami 99.
Evženie Brambůrková
09. 04. 2020To se musí ochutnat :-)
Evženie Brambůrková
08. 04. 2020Děkuji, Arwen Leinas. Každý úsměv je radost i pro mne.
Evženie Brambůrková
08. 04. 2020Jo, Teo, s babičkami je sranda. Vnoučata se se mnou taky nenudí.
Evženie Brambůrková
08. 04. 2020Jak to víš, Luboši? My ale pijeme Svijanský máz. :-)
Evženie Brambůrková
08. 04. 2020To je jen slabý odvar, Alegno. :-)))
Evženie Brambůrková
08. 04. 2020Děkuji, lawenderr, za milá slova.
Arwen Leinas
08. 04. 2020Hezké, takové správně absurdní, tak se mi to líbí. Našla jsem příběh náhodou a už jsem si četla i jeho předchůdce. Budu se určitě vracet.
"Byl krásný jarní slunečný den a my jsme se opíraly o vyhřátou stěnu chalupy a dívaly se do zahrady." Je hezké sledovat, že některé nápady mají ve stejné době různí autoři. Asi to tak má být.
Thea v tramvaji
08. 04. 2020To je vážně milé, ze života. Vyrůstala jsem v domě s dvěma babičkami a sny jsme řešily často :)
„Zachrastila jsem lahvičkou s meduňkou, chmelem a kozlíkem“
A neschrastila si babička před tvým příjezdem pár lahví kozla?... ;-)
(Až se trochu stydím, že v noci nic nespravuji. Dokonce ani ve dne ne.)
Děkuji za vaši návštěvu, ta je rozhodně milejší než dědečkova. :-)))
No přiznám se, že babičce nezávidím. Mě se občes zdá o mamince a sestře které už taky odešli a nikdy z toho ráno nemám dobrý pocit. /*
blacksabbath
08. 04. 2020miluju tyhle příběhy a vůbec..... prostě napsala jsi to srdíčkem, s vtipem.....a já ti s usměvem posílám souhvězdí...*/*************