Borec na konec?

    Pamatuji se na velký obrázek Marilyn Monroe na němž byla jen v kombiné na gauči.
    Nevěděl jsem o koho jde, ale bavili se o ní, že je to herečka, co tragicky zemřela.
    Já jsem si dosadil, že hrála v nějakém filmu, kde musela umřít.
    Fakt jsem si tehdy myslel, že ti herci umírají opravdu a bylo mě jich velmi líto.
    Smrt a sex vám, coby dítěti, nikdo nevysvětlí.

    Matce se velmi líbil černý herec Sydney Poitier.
    Panu učiteli s láskou.
    To bylo slávy, když dal ve filmu V žáru noci, jako první černoch na filmovém plátně bělochovi facku.
    Sakra!
    To byl pokrok.

    Ornella Mutti byla zase naším sex symbolem.
    Pamatuji se, jak jsem čekal u filmu Lidový román, až se Ornella spustí.
    Z milostné scény toho moc vidět nebylo, ale my jsme měli tehdy mnohem větší představivost.

    Jako malej kluk jsem se díval s matkou večer na TV.
    Jakmile se objevil náznak erotiky, tak jsem se musel otočit ke zdi.    
    Kupříkladu při filmech o Angelice jsem se něco naotáčel.
    Po letech jsem se divil proč.
    Dokonce jsem podezíral distributory, že ty scény vystříhali.

    Až dotočím ten svůj film, budou na Druhé straně takový Ti kritici, jako jsou Tady?
    Budou říkat: NUDA!!!
    Měl bych se omluvit, že se mi ten film nepovedl?
    Otočit se očima ke zdi?
    Co bych vystřihl?
    Nic.