Balijské cestoviny 8) Balijci jsou věřící

8) Balijci jsou věřící 

Tradiční hinduistická víra značně ovlivňuje veškerý život na ostrově. Svátků mají víc než pracovních dní, bohů víc než obyvatel a chrámů víc než obytných budov. Hinduistické chrámy najdete všude. V terasách rýžových polí, na hřbitovech, uprostřed lesů, v jeskyních, na tržnicích, na plážích, ve městech i v každé vesnici. Malá svatyně je v každé domácnosti i v každém hotelu, často i v každém pokoji. Zámožnější rodiny mívají na dvorku svatostánek, který si mnohdy nezadá s leckterou katedrálou u nás. Dokonce i součástí větších chrámů bývá několik menších. Není divu, že ty nejznámější se staly vyhledávanými turistickými atrakcemi.

Matkou všech balijských modliteben a úplně nejvíc nejhlavnějším svatostánkem je Pura Besakih, skupina třiadvaceti chrámů různého stáří a velikosti. Nemůžete jej minout, plazí se vzhůru po svahu nejvyšší hory ostrova, stratovulkánu Gunung Agung. Už sopka sama je pro Balijce božstvem, navzdory tomu že zhruba jednou za sto let vybuchne a zničí, na co přijde. Znáte sopky, ty si dělají, co chtějí. Naposledy to bylo v roce 1963, shodou okolností právě v termínu oslav. Vulkán explodoval takovou silou, že se odtrhla podstatná část vrcholu. Kdosi spočítal, že do vzduchu při výbuchu vyletěly dva kilometry krychlové země, což je samozřejmě nesmysl. Každý přece ví, že Země není krychlová ale kulatá.

Provoz každého mandiru bývá hrazen z peněz místních věřících. Praxe však ukázala, že z kapes zahraničních nevěřících lze vytáhnout mnohem vyšší částky a daleko snadněji, pročež tento krásný chrámový komplex ovládá gang hamižných domorodců, kteří jsou pověstnou výjimkou z pravidla o jinak velmi slušných, skromných a přátelských Balijcích. Cílem těchto mafiánů je cizince nestoudně oškubat a mají na to léty vypracované metody; přesto hordy turistů vytrvale a neúnavně obléhají Pura Besakih, jak husité Karlštejn.

Portál chrámu je střežen mnoha kamennými strážci. Při pokusu o vstup se ukazuje, že ne všichni strážci jsou kamenní, tak fotím způsobně jen skrz mříže. Na většině mých fotografií z tohoto místa jsou rozmazané detaily mříží a cedulek s nápisem „Only for praying“. Dokonce i Brahma Stvořitel, Višnu Udržovatel a Šiva Ničitel nesou s nelibostí, že se nejdeme do svatyně modlit ale očumovat, pročež zatahují oblohu mrakem velikým. Minutu nato přichází neuvěřitelný slejvák, doprovázený deštěm. Vyčítavé pohledy účastnic zájezdu nenechávají nikoho na pochybách, kdo za to asi tak může. Všudypřítomná mlha dodává onomu místu na mystičnosti a unikátní atmosféře. Snad i proto je Besakih proslulý svými častými, hromadnými a neuvěřitelně výpravnými náboženskými obřady. Bohužel je stále zamračeno a tak si neužíváme pohledu na vrchol sopky ani výhledu na jistě malebnou okolní krajinu. Nakupujeme něco cetek, trs banánů, pytel buráků, odevzdáváme zapůjčené sarongy a odjíždíme k netopýří jeskyni. 

Jeskynní chrám Goa Lawah je dalším z nejdůležitějších chrámů na Bali. Pro netopýry představuje místo odpočinku, pro věřící příležitost k modlitbě a meditaci, pro obchodníky zlatý důl a pro turisty veliké zklamání. Od většiny děr v kopci obývaných netopýry se liší tím, že zde je nutné nejdřív zaplatit parkovné, vstupné a půjčovné rituální suknice se stuhou. Pak se prodrat hordou agresivních prodavačů masek, soch, vyřezávaných dveří, zrcadel, obrazů, váz, fontán, mističek, podšálků, zvonkoher, náramků, korálků, pohlednic, sarongů, šperků a jiných produktů, bez kterých se dle jejich mínění žádný turista neobejde a nakonec se nechat okřiknout od místního mnicha, že do pukliny můžete nahlédnout pouze z dálky, a jestli překročíte diskrétní zónu, tak vás ochranka za recitace posvátných manter umlátí vonnými tyčinkami. Jen pisklavý křik a pronikavý zápach netopýrů je tu pro všechny, bez ohledu na věk, pohlaví a náboženské přesvědčení. Cestování vám dá něco, co si nemůžete koupit, totiž poznání. Hlavně poznání vás samotných. Jestliže jste podlehli lákavým sloganům v turistických průvodcích a přijeli jste na Bali získat ztracenou chuť k životu, srovnat si nervy a nabýt nové sebevědomí, rozhodně vynechte návštěvy chrámů. Tady vám rýže nepokvete. Ačkoli je tu jeden…

Tirta Empul je svatyní, ve které se zaručeně osvěžíte. Když ne na duchu, na těle určitě. Obyvatelé všech koutů ostrova sem přicházejí, aby se duchovně očistili a vyléčili své neduhy koupelí ve zřídlech, která jsou už od r. 962 považována za nejposvátnější na celém Bali. Jsou to v podstatě koupací bazénky z červených cihel, do nichž přitéká voda z pramenů ve vnitřním nádvoří chrámu. Něco jako veřejné lázně. Lidi stojí ve vodě šíleně dlouhou frontu a čekají, až se dostanou k chrličům, odkud přitéká voda, aby se opláchli, napili, pomodlili a zase šli. Žádné vířivky, skluzavky ani tobogány, žádná zmrzlina, horké párky ani točený Bintang. Svatá voda teče ze třiceti trysek, z nichž každá má dle legendy svůj specifický magický účinek, jako zajištění prosperity, očista duše, ochrana před nemocemi, zlými duchy, před hadím uštknutím a tak podobně. Zvláštní je, že když ze spáry v kamenné zídce vylezl had a proplouval bazénkem mezi čekateli na očistu, všichni se s řevem hrnuli na břeh, nikoli k prameni slibujícímu ochranu před uštknutím, jak by se dalo čekat. Inu i ta nejpevnější víra může mít svoje trhliny.

*