Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozloučení s city
Autor
Nemámpřezdívku
Mám zvláštní pocity,
Mé záda jsou dekou pokryty.
U táboráku sám sedím,
do jiskřivého plamene hledím.
Všude jen ticho a klid,
jenom praskání dřeva je znít.
Občas jsem uzavřen v sobě
a bývá ve mně ticho jako v hrobě.
Chtěl jsem už tolikrát říct co k tobě cítím.
Teď jak odcházíš někam v dáli vidím.
Myslím na čas jak stále běží,
jak má duše tu tvou střeží.
Koukám na oblohu jak hvězdy září,
takovou zář jsem naposledy viděl ve tvé tváři.
Když se teď potkáme, ptáš se, jak se máš?
Jak se mám bez tebe? Mou odpověď už asi znáš.
Přestávám cítit, v srdci mám zabodlou kudlu.
Mráz mi jde po těle a je mi čím dál tím větší zima.
Oheň pomalu slábne, život vyhasíná.
Než vykrvácím, chtěl bych naposledy slyšet tvůj hlas,
cítit tvoje teplo.
A dát ti tenhle vzkaz.
20 názorů
Nemámpřezdívku
12. 11. 2020:D :D Tak to je extrém
Myšlenky dobré, ale na vázané verše na mne poněkud neučesané a trochu na sílu. Jsem starý šťoura, ale místo "mé záda" bych dal přednost gramaticky správnějšímu "má záda".
čau, bratře, těžko říct, kolik ti je. věci o věku se těžce poslouchaj, ale záleží na tom. (a taky nemusí). v patnácti tuhle lásku, kterou popisuješ, cejtíme, a musíme jí říct. a snad je to povolený i básnicky. ve dvaceti už by to mělo bejt vyleštěnější. ve dvaceti pěti snad už hotový.
ať je ti kolik je, než to všichni patetiťáci pochválej, já radši upozornim i toho nejmladšího, aby byl proces zrychlen: dej si pozor na klišé, na patos. zkus z tý lásky vyrvat něco většího. anebo ten malej, stereotypní, otřelej pocit napiš velice; ne jako ze scény béčkovýho hollywood filmu.
nicméně to chceš říct, a to je pěkný. taky seš pochopitelnej. žádný sraní. taky to střevo tam je. tak ho bruš a nenech se.
(a osobněji: neluč se s city. nauč se s nima zacházet. měj je pěkně po kapsách. budou se vždycky hodit pro slova.)
Kdybys jí to připích tesákem na dveře, určitě by to mělo úspěch.
Dobrá je poslední sloka.
Moc milé - ptáš se, jak se máš? Jak se mám bez tebe? Mou odpověď už asi znáš.