Limity

LIMITY

 

ty dny přidušené vlastním strachem
chtít věci jinak než jsou:

bořit

utíkat

nadechnout se

řvát

plakat

a líbat cizí mužský

(třeba v červenajícím se toulouse)

 

tvůj plnovous na mě vykukuje zpod roušky

modré strohé silniční kolo opřené o zábradlí

a modrý voči, jak jarní obloha

(neoriginální verš, ale oni se pokaždý tak hezky lesknou)

 

proč mi nikdy nikdo neřekl

že manželství bude

cesta protkaná vlastními limity

 

___

minitaturní kuchyň v chodbě

panák whiskey

sedíme na zemi, v tomhle bytě poprvý,

dlažba trochu studí

 

někdy tak bolí znát tě tolik

- cyklíme se v nekonečných nedorozuměních

 

někdy je skvělý znát tě tolik

- humor netřeba vysvětlovat

 

stále přesahuješ to

co nejsem schopná

opsat slovy

 

___

 

mohla bych psát o viru, o tom, že jsme tu zavření, nemůžeme ven, natož co ciziny,

že nás v televizi straší a lidi šijou roušky, co vláda neobjednala,

že v nemocnicích nemají ochranný pomůcky,

pořád si dezinfikujeme a myjeme ruce,

MHD na začátku března prázdný,

došlo droždí, pečem chleba, děláme zásoby

 

mohla bych psát o tom,

že virus teď zaplnil všechny části našich životů

 

radši ale napíšu o tom,

že začlo jaro

 

zelený pukance, obalený trsy v korunách stromů,

naběhlý bílý, fialový i vínový šeříky,

pampelišky už stačily uschnout,

schne a praská půda,

málo vody,

deště,

řepka pohlcuje krajinu

 

ráda se teď dívám

na prsa holek

co začly běhat venku

 

___

 

---