Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluji i jiné květiny než muškáty
Autor
Evženie Brambůrková
,, Tady máš pro babi směs letniček," podala mi dcera barevný sáček, ,,zkus to zasít do toho záhonku u schodů, nic moc tam neroste."
Souhlasila jsem, i když jsem věděla, že budu muset ohnout hřbet a tu džungli vyplít. Naposled.
Den předtím nás navštívil můj bratr. V telefonu pak babičce líčil, jaká je s námi legrace, že se pořád něčemu smějeme. Zpočátku jsme se smály na něj a pak už jen jemu. Asi mu to nedošlo.
,,Májo, kam bych měl zasadit kanadskou borůvku?" oslovil mou dceru, která dlouhá léta studovala vše, co o rostlinách studovat lze. ,,Dal jsem ji k šeříku."
,,Tam určitě ne. Potřebuje jinou půdu a i stanoviště je špatné." Odvětila odbornice a chtěla ještě něco dodat.
,,To je stejně jedno, já si to zasadím, kam budu chtít." Promluvil ,,Pan chalupář".
,,Tak se mě neptej!"
Pak následovala moje replika s drobnými požadavky na vylepšení chodu babiččiny domácnosti a různých drobných činností. Mých, pochopitelně.
,,Babička si stěžuje, že pořád něco děláš a taky jí přemísťuješ věci," dozvěděla jsem se překvapivé novinky. Vyvracet to nemělo smysl.
,,Ostatně, není to tvoje chalupa." Pan dědic promluvil a vložil si do huby další sousto mých Míša řezů.
Vezla jsem babičku z Prahy, kde si byla poklidit malý byt, zpět na chalupu.
Také jsem byla zvědavá, kolik muškátů, které jsem posledně s babičkou nakoupila, najdu za okny.
Bratr se zmínil, že si své osazené truhlíky odvezl. Copak v nich asi bylo?
,,Tak kolik muškátů ještě potřebuješ dokoupit," rýpla jsem do babičky cestou.
,,Čtyři by mi stačily," odpoví skromně a dodá: ,,Ale na tom trhu v neděli nebudou, stačí v pondělí,"
Ale byli tam. Nacpala jsem jich do košíku šest a hurá nahoru k nám.
A muškáty?
Byly tam. Skutečně za předními okénky, v malých truhlících, seděly ty čtyři, co zbyly. To je úspěch, nenacpala je Jiříčkovi všechny.
,,No vidíš, hned to máš hezčí," pochválila jsem babičku a šla vyplít ten záhonek, který se nakonec ukázal dost hustě obsazený floxami a měsíčky. Mají nyní aspoň dost místa.
Nanosila jsem zeminu pro nové přírůstky a podle pokynů babičky zasadila vybrané barevné jedince na určená stanoviště. Stejně to po mně půjde předělat.
,,A teď se pojď povívat na tu myš," láká mne babička do podkroví. Myška tu nahlodala pytlík mouky a podle mne se určitě udusila.
,,Nic tu není, ale koupíme nějakou návnadu," uklidním ji a druhý den navštívíme drogerii.
Na výběr je toho hodně a také ceny jsou pěkné.
,,Koupíme tady to, je to prý účinné a není to drahé," lákám babičku na myší sáčky. Nebude sahat na žádné zrní rukama a je tak mizivé riziko, že se také otráví. A ta cena je také lákavá.
,,Dojdi si pro svůj oblíbený krém a já tě za chvíli najdu," odešlu ji mezi regály v ,,Teta" a hledám postřik na své mšice, které mi ohlodaly ibišky.
,,Tady jsem ti našla levandulové sáčky do skříně na moly," jásám nad úlovkem i nad tím, že jsem babičku našla.
,,A pro mě si nevzala?!" Začne vykřikovat rozhořčeně babička v domnění, že mám jen pro sebe.
,,Ty jsou pro tebe," snažím se ji uklidnit. Stejně mne neposlouchá.
,,Já je potřebuji do té dědovy skříně, aby tam neměl moly!!!" Hlasitě oznámí babička všem, kteří zde také nakupují.
,,Neřvi, nejsme tu sami," rozhlížím se, kdo známý nás viděl a už ví, že máme moly.
Nemáme, to je preventivně. A i kdyby sežrali všechny věci po dědovi, nemusela bych to pak třídit do kontejneru potřebným. A ti si ještě dlouho počkají, než jim babi něco dá.
,,To máme na myši a na moly," hlásí babička hrdě u pokladny a já jsem vděčna té milé paní, že se při pohledu na mé oči v sloup tváří, jako by to bylo naprosto normální.
,,Ne, paní nezajímá, že máš doma takovou havěť," házím to jen na ní a zahrne to i ty moje mšice.
Odpoledne odjíždím a nechávám za sebou pod horou Klíčem stulené město, které tentokrát dostálo své přezdívce ,,Nočník Evropy". Město tísíců rododendronů všech barev a velikostí, plné zeleně a s krásným jménem podle vřesu rostoucího po staletí v okolních lesích, město pojmenované Haida.
32 názorů
Evženie Brambůrková
01. 06. 2020Jasně, babička je jako medvěd. Taky se o všechno postará. :-)))
je to přesně podle hesla "Každý problém se nejrychleji vyřeší, když ti nedá nikdo vybrat".........:-)))
Evženie Brambůrková
29. 05. 2020Květiny a jiné rostliny mám ráda a ony mne tolerují. Díky za návštěvu.
Evženie Brambůrková
28. 05. 2020Ahoj atkij, to mne moc těší. :-)))
Evženie Brambůrková
28. 05. 2020Díky, Gábi. :-)
gabi tá istá
27. 05. 2020:)*
Evženie Brambůrková
27. 05. 2020Nikdo neví, kdy bude konec. Budeme doufat, že babička ještě vydrží. :-)))
Evženie Brambůrková
27. 05. 2020Starší lidé jsou už takoví. Třeba se mi to také povede. Už trénuji.
A dík za upozornění.
Evženie Brambůrková
27. 05. 2020Kdyby brácha tu svoji borůvku vysadil do zahrady, přejede ji sekačkou.
Arwen Leinas
27. 05. 2020By si mohli podat ruce s mým tátou, také je na nákupech občas neskutečně vtipný...
Ale čte se to hezky, když u toho člověk není a nemusí protáčet oči v sloup :-)
---------------------
,,No vidíš, hned to máš hezčí," pochválila jsem babičku a šla vyplít ten záhonek, který se nakonech - domnívám se, že to není záměr.
Taky jsem vysázela borůvky, ale pokosili mi je, jistí to les...pobavilo. :)
Evženie Brambůrková
26. 05. 2020Tento soudek je veselý, lidé by se měli občas zasmát. Jsem ráda, že se pobavíš. :-)
Baví mě to číst! Protože je to je jednoduše a prostě in natůra - až na dřeň! A navíc - ventiluji se podobně i když nalévám z trochu jiného soudku... ;)
Někdy, blacksabbath, uvažuji o lopatě uhelce. Také rycí vidle nejsou špatné. Ty si ale schovám pro Jiříčka.
Evženie Brambůrková
26. 05. 2020Ahoj lawenderr, šklebit se umím a konečně zase bez roučky mohu naplno.
Toaletní papír, Luboši, dáváme babičce k vánocům, aby se mohla radovat v domácím prostředí.
Evženie Brambůrková
26. 05. 2020Renato, každý nákup s babičkou je zážitek.
Evženie Brambůrková
26. 05. 2020Děkuji, Nami.
Snad i vzpomínky na nás budou, Irenko, také tak úsměvné.
Evženie Brambůrková
26. 05. 2020Děkuji, Aleši, Alegno, Andělko, za milá slova.
já bych prskala jako kočka....možná i škrábala....a ty s humorem popíšeš.....jjjj. ...ty snad máš nakonec ráda i ty škůdce...:-))))))))).............*/************
Podobně jako ostatním mi ani čtení o škůdcích určitě neuškodilo, právě naopak.
Předpokládám, že nákup toaletního papíru babička u pokladny nekomentuje. ;-)
Hezký další obrázek ze života s babičkou. Jak vidět, nakupovat přípravky proti škůdcům je sní taky zážitek...
mile jízlivé, takhle šklebit se umí jen ten, kdo dokáže obejmout
(máš tam pár překlepíků ... ale kdo by se staral, když se usmívá :))
aleš-novák
26. 05. 2020radost číst...:o)