Ochlasta

díky, no, jo, ale je na druhou stranu celkem riskantní psát o životě člověka na pár odstavcích... tohle je hodně stará povídka. ;-)

Pa.

 

Hodně ochlastů si je schopno dlouho nalhávat, že jejich pití je v pořádku a že žádnými ochlasty nejsou... Líbí se mi to zarámování. Na jedné straně maturitní ples a holka z prváku, která z našeho hrdiny udělala muže, na straně druhé ten rozvod a konečná situace včetně houfu Japonců a pomočených nohavic. Skutečně celý dospělý život člověka v několika málo odstavcích.

Spatřuji v tom pokus o jakousi písemnou revizi zpackaného života, ale od samého začátku mám k tomu textu výhrady. V první větě třikrát slovo jsem. Z kraje druhého odstavce špatný tvar zájmena (má být mně). Celkově na mi ten text připadá napsaný dost "sebestředně" -- to tím sdělováním některých zbytečných detailů, které čtenáře nemohou zajímat. Líbí se mi začátek třetí kapitoly, možná dokonce celá ta kapitola.

Dobře napsaná povídka, i když tohle téma mě osobně příliš neoslovuje. Má to působivou atmosféru, zaujaly mě některé popisy.

Tak to mě těší.

Překlepy tam jsou, já to po sobě většinou už nevidím :(, a ukazovací zájmena, to je dobrý "tip", protože to je zrovna věc, která prózu zpravidla hyzdí...

Drsný, stručný sebezpyt. Pohrdavost k tradici prostěradel s usoplenými bankovkami, zdůrazněná politickým postojem v podobě záchodu páchnoucího komunismem. Jistě působivé pro dnešek, zvláště hrdinským zkopáním houmlesáka. Mimo některé překlepy je patrná přesycenost ukazovacími zájmeny. Je zajímavé, že se to čte se vzrušením až k tipu.

Však já taky tu tvoji kritiku nepovažoval za negativní. Byla myslím citlivá a k věci. :)

A jsem rád, že se ti povídka líbila.

PS. Když tak koukám na oblíbené autory na tvém profilu, máme některé společné, jak koukám, i když jich bude třeba víc...

Jseem rád, že se povídka líbila. A to, co tě napadlo jako první, je dobrý. :)

Tak ono to k tomu "odhalení" asi mělo směřovat postupně, aby to ke konci působilo věrohodně. Ten "bod zlomu" je těžký odhadnout, aby čtenář nebyl zmatenej. Tím spíš, když autor je "vševědoucí".

měj se...

To není kritika, povídku hodnotím vesměs pozitivně. V povídce měsíce jsem ji zařadil na druhý flek :-) Upozornil jsem jen na věci, které by se za mě daly ještě vylepšit.

S MŠMT opravdu nemůže mít človek jiné než špatné zkušenosti :-)   

 

První, co mě napadlo: "Ou šit!" :D

Vytkla bych pár chybiček, co tomu trochu kazí fasádu, ale nevytknu... 

Jediné, na co chci upozornit - pointu jsem odhadla někde v půlce - moc brzo - ale jinak je to, sakra, hodně dobrý.

Díky *t

A ty máš snad s MŠMT nějaké špatné zkušenosti? ;-)

Kritiku beru, já sám tam vidím teď asi víc nedostatků než ostatní, ale celkově to tedy snad nějaké poselství či čtenářský zážitek přineslo...

Karmelitská je sama o sobě depresivní ulicí už tím, že tam sídlí MŠMT :-)

Jak tuhle povídku popsat... asi jako sociální sondu či snad příběh zkázy jednoho člověka. V globále se mi líbí, jak je to napsané. "Věci se prostě dějí..." To je sdělení, které lze rozporovat, nicméně se mi zdá, že to není poselství povídky. Kvituji, že příbeh nemá happyend.

"Podvedl jsem manželku s její starší ségrou, ale dělal jsem to kvůli ní." - to je super.

Jako výtku bych uvedl, že se mi postavy zdají moc hyperbolizované. Chlap, díky němuž nás opustí žena, nemusí být zrovna vždy bankéř s letním sídlem ve Francii nebo namakaný, potetovaný svalovec. Pak to působí moc černobíle a jako jakási omluvenka: neměl jsem prostě šanci, nemohl jsem to zvrátit. Proč by to nemohl být třeba jen její kolega z práce...

Pozor: ve druhém odstavci MNĚ, a v textu II. muž BEZ závazků

Aha. To neznám, díky za tip. 

Trochu mi to připomenulo Henleina a jeho "všechny tvé stíny" . No i když to je časovka a podle mne hodně dobrá. Taky byla zfilmovaná.

https://www.legie.info/povidka/20504/zakladni-info#zalozky

https://www.csfd.cz/film/346911-predestination/komentare/strana-31/

Tak ano, posílám avízo Próze měsíce, děkuji.

Bylo jasné, že to takhle dopadne, ale stejně to zamrazí... brrr... Celkově se mi to líbilo!

Díky za kritiku a vlastně předem i za tu nominaci do "Prózy měsíce". Budu rád...

Díky ;-)

připadá mi ,že se jako autor tak trochu ztrácíš sám v sobě a nejsi tak úplně nad věcí, ale jako sociální sonda fajn, dávám tip

V komentáři mělo být - Není snadné... atd.

Mohu povídku nominovat do Prózy měsíce?

Není snad zachytit v jednom textu celý dospělý život jedince. Místy bych ještě probrala, upřesnila, poupravila. Např.  rozdělila odstaveček, který začíná Po tanci s Anastázií do kratších vět, ta dvě souvětí jsou /aspoň mi připadají/ nepřehledně napsána.  Také bych k prvnímu setkání dodala, že proběhlo večer, kdy se konal maturák. I když tam máš později, není to hned jasné. Když má někdo prázdné oči, asi nejsou prosebné nebo si to neumím představit oboje naráz... a svoje není nutné vzhledem k tomu, že čtenář ví, čí oči to byly.

prosebně svoje prázdné oči  

 

Povídka se mi líbí víc než ta o výrobci bomby. Má sociální akcent, to hodnotím kladně. Zejména za emotivní závěr posílám tip...

.........

dokud si neustal na ulici, - neustLal

muž beu závazků - beZ

***

Jo, tak to děkuju. :-)

...jak snadné je spadnout až na dno........ale strašně moc těžké je zvednout se........člověče Biskupe....to je hodně dobře napsané.....*/***