Vězeň

líbí moc *

Jinysi,

vždycky mě potěší, když nějaká moje básnička někoho zaujme i po letech.

Hezké.
:-)

Já ji taky miluju, tu kombinaci kopru vajíček a sušených hub.

Tip. A kulajdu miluju.

Harper,

díky za tvé prožitky. - Já o tankodromu občas píšu, nebo to slovo používám v básničkách hlavně proto, že mám s t. osobní zkušenosti. Mí rodiče měli chatu ve Šternberku a tam měla právě sovětská armáda tankodrom. Říkali jsme mu tankáč a vypadalo to tam jako na jiné planetě.

patricie,

moc děkuji za podporu a chválu.

I já prožil bouřku schován v lopuchovém listí. Bez újmy, jen táta si uhnal slepáka, jak mě v dešti nemohl najít.

Výhradu mám snad jen ke slovu tankodrom. Zní mi to tam tak nějak odjinud a ten kluk snad ještě tankodrom neviděl.

Hezký tip. 

krásné :*) dojemné a krásné, stále živé

Veršotepče,

šťastný konec to mělo i v realitě. Utonutí při bleskové povodni by asi pro Písmák byl příliš velký horror. Ale já píšu i horrory. Tak třeba někdy příště.

Zuzulinko,

ti kteří prožili dětství na venkově, mohou mít velmi podobné zážitky. Venkov se přecejen mění pomaleji.

Schwalbe,

 "vše plyne", jak říkal jistý velmi moudrý pán. A jsem ráda, že plyne taky má poezie.

Díky,vesuvanko. Jsem ráda,že se líbilo.

Tohle je pěkné. Ale ten idylický konec mi trochu ruší původní scenérii, byť chápu, že to má být obraz dětství.

přijde mi to roztomilé, jako obrázek z venkova a z mého dětství

Parádně to plyne...

Moc hezky napsané a milé  :-))) 

Majaksi,

díky. Jsem ráda, že se líbilo.

Knihomole,

v současné době se dostanu na internet jen jedenkrát týdně a to ve vesnické klubovně, v ilegální hospodě, kde se pořád něco slaví. Divím se, že v tom hluku jsem vůbec schopná na počítači psát. Pokusím se ale vždycky něco publikovat, když už jsem tady. Bude to ale samozřejmě na úkor komunikace s přáteli.

Silene,

Můša vzkazuje, že po neúspěších letošní zimy patrně zcela přejde na volné verše. Nejspíše půjde o folk.

Díky, Evženie. Hlavní je, aby ty příběhy dobře dopadly.

Fialko,

já jsem se v dětství pořád někde schvávala. Jednou mě dokonce nechali hledat místním rozhlasem, tím amplionem na dehtované dřevěném sloupu. Byla jsem tehdy u kamarádky na půdě. Tam by mě opravdu nikdo nenašel.

Díky, Diano a těší mě, že mě pořád ještě čteš.

Také verše by som vedel čítať každý deň.

Sympatická symbióza autorského rukopisu s konkrétním obsahem, Um. 

(Stavíš-li se, vyřiď prosím rovněž Muškovi mé poděkování za Znělky, užila jsem si je jako nikdo.

„Déšť na jeden den leden vymazal“ nepřestává odkapávat.)

Příběhy z dětství bývají mnohdy i laskavé.

Laskavě napsaný příběh, krásné :-)

Krásné, krásné! ilé a vtipné.

Andělko, ale tankodromy byly důležité. Ve vojenských újezdech byla daleko větší biodiversita, takže se i dnes, třeba v Brdech schválně část krajiny čas od času rozjezdí pásovými vozidly.

Ale my takovou vanu na zahradě pořád máme. Jenže obrácená dnem vzhůru je jenom v zimě. Ale krajina, ve které jsme si hráli jako děti je zcela k nepoznání. Největší rozdíl je v tom, že dřív nebyly nikde žádné ploty. Dnes je všude samý plot s tůjemi, takže se krajina změnila v labyrint a kdo to tam nezná, zabloudí.

Já zase znám tankodromy, vyvolas též mi vzpomínky...hezké...

Holky, holky. Ještě že jste tehdy nebyly v KSČ, to by vás nikdo nehledal. Ale znovu, jaké naše generace měla štěstí, že znala přenosné plechové vany. Je to asi závislé na osobní zkušenosti, ale zřejmě hodně účinkuje, když, jako ve tvém textu, najdeme něco, co už dávno neplatí a přesto dávala smysl, třeba i když to bylo vzhůru nohama. Docela rád ještě jednou poděkuji.

a2a2a,

jsem moc ráda, že potěšilo. Ta s plavými copánky byla sestřenice. Hrály jsme si na schvávanou často. A já jsem se schovala často tak dobře, že mě nikdo nenašel. 

Moc hezké, především tím koloritem s vanou a hošíkem. Trochu jsem se nenašel v jediném obraze...plavé copánky. Evokuje to další osobu, třeba sestřičku, děvčátko, jen stěží maminku, protože tam mi nesedí zdrobnělina a hošík, z principu, ačkoliv připouštím, že takový prcek to říct může. Ale i tak opravdu milé.

Markel,

díky za típek.

*

To jistě - kddyž si představíš ten rachot nad hlavou.

jo, takhle to má horrorovější atmosféru...

Taková vzpomínka na dětství. Já jsem se ale ve skutečnosti schovala do panáka z obilí na poli - a pak začalo pršet. Tu vanu jsem tam dala kvůli rýmu a zvukovému efektu.

dojemný obraz...:o)