Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuma
Autor
Helen Zaurak
Tohle je místo rozechvělých stébel orobince,
po nichž se spouští večerní slunce.
Stojím bosa, oplácaná blátem, země
mi drápy rozdírá krev.
Ztrácím se, všechno mé světlo,
vdech za vdechem.
A ptáci, co si snad přáli vzlétnout?
drobná tělíčka beztížně klesají oknem vesmíru
na křídlech
bílých jako sůl...
_
12 názorů
Helen Zaurak
14. 06. 2020Milá Vesuvanko, děkuji za Tvou přízeň a komentář; jsou v životě okamžiky, kdy mrazí... lépe jsem zpracovat v danou chvíli neuměla. Mnohokrát děkuji. :-)
Helen Zaurak
14. 06. 2020S pokorou děkuji, Michale Benedikte Giacintove, jsem nadšena Tvým spontánním přijetím textu. Moc mě těší! Olomouc je krásná! Děkuji :-)
Helen Zaurak
14. 06. 2020Děkuji, Viko, za přečtení a zanechaný komentář, vážím si toho. Ano, text je depresivní. Děkuji.
Helen Zaurak
14. 06. 2020S pokorou děkuji, milá Blacksabbath, moc mě Tvá přízeň těší.
Děkuji i za toho Brahmse, jsem nadšena! :-)
Tohle je místo rozechvělých stébel orobince,
po nichž se spouští večerní slunce.
Tyto verše vyvolaly krásný obraz, další na mě působí depresivně - obzvláště ptáci, co si přáli vzlétnout a drobná tělíčka beztížně klesají oknem vesmíru na křídlech bílých jako sůl... z té představy mě až zamrazilo.
Brahmsova huba je krásná, díky
Takovy docela depresivní, možná je to umění a nerozumím tomu. Nevylučuji bouřlivý potlesk intelektuálů :-)
blacksabbath
14. 06. 2020excellent.....Brahms i báseň....*/*