Honci slasti

Honci slasti

Bratři z nepaměti, Olda a Roman, se vydali na nestřežené makové pole u Úval. Z nádraží šli hliněnou cestou a Olda trochu té hlíny nabral do dlaní a do skleničky, že z ní večer udělá vázu a tu pak vystaví v Louvru, neboť ji archeologové budou mít za korintskou vázu černofigurového období 7.století př.n.l. Roman ho neposlouchal. Když konečně došli ke květnému poli, rozhlédli se a přešli k dílu: jednu po druhé ulamovali makovičky těsně u stonku a bílou šťávu chytali do skleniček. Rychle tmavla a houstla v surové opium. Tak mlčky v poledním žáru Olda s Romanem zastali robotu sběračů snů, honců slasti. Netušili, že je zdálky hvězdářským triédrem pozoruje správce štěstí, polnípán Kolovrat. A že točí četníky. Přijeli v utajení, bez sepnuté sirény. Žádali vydat jmění i totožnost. Pod namířenou hlavní brokovnice bratři přiznali barvu: "Oldřich a Roman Trtkoňovi." "Známé firmy," zapisoval si strážmistr tužkou z ikey na papírek. "Tak ještě opium!" To ale bratři vydat nechtěli. Strážmistr bez dalšího ptaní vystřelil. Ozvala se ohlušující rána a z hlavně proti Oldovi vyletělo hejno gumových medvídků. Oba se dali na útěk. Strážmistr se okamžitě přezul do treter a sklonil ke startu. Polnípán Kolovrat ho ale chytil za ruku: "Je to marné, pole je tu nepřehledné, bez psa brzy ztratíme stopu." "Mizerové," zasyčel strážmistr. Za chvíli byli oba bratři na horizontu pole tak malincí, jako dvě makovičky.

Geometrie smrti

Letenským okruhem bruslí o závod, s každým odrazem svalnatých stehen nabírá rychlost. Před sebou kočárek s děťátkem. Nezná strach, na boku má pro štěstí vytetovanou Sáblíkovou. Navíc: letenský okruh je rovný a klidný jak hladina skalního jezera. Už skoro není vidět, letí. A pak telefon, píše (kamarádce, matce, otci, manželovi, milenci, milence..) neodkladnou zprávu: Bruslíme, přijeď na kafe a zmrzku. Ale svět není geometrie: nerovnost a pád. Ona i dítě míří na asfaltovou hladinu, která se před nimi nechce rozevřít. Pláč, křik, nářek. Ticho. Kolečka stále se pohybující na nehybné brusli. Když adresát zprávy, s chutí po kávě a pistácii, dorazí na letenský okruh, budou na zemi jen zčernalé skvrny a čáry křídou, geometrie smrti.