Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čas

17. 06. 2020
1
3
325
Autor
Já a ty

XXX

 

Můj čas se ztratil.

V nebi není místo.

Musím čekat na samotu.

Dlouhý okamžik těch nejhorších jistot.

 

XXX

 

Tolik nejistot,

až jsem si vším úplně jistý.

Ráno je hořké, mokré a studené

a večer cestuje stejnými místy.

 

 


3 názory

Entropia
22. 06. 2020
Dát tip

Verše mají svou hutnost, tím jsou sdělné. Možná jako miniatury by působily poetičtěji. Předchozí verše mluví za vše, takže "těch nejhorších" bych možná vynechala nebo nahradila. Zbytečně dopovídají, rozmělňují již to vyslovené mezi řádky.


Zajíc Březňák
17. 06. 2020
Dát tip Gora

V životě je jediná jistota a to, že čas každého z nás se jednou definitivně ztratí. Nikdo neví, jestli je nebe a zda je v něm pro něj místo. Čekání na samotu je smutné. Věřím v taková srdcervoucí jitra. Večer cestující stejnými místy může být sotva útěšný.

Text je celkově smutný, melancholický, bohužel zatím málo poetický. Chtělo by to hodně ještě hodně zapracovat na formě. Jinak myšlenka, pakliže jsem ji pochopil, je dobrá.


Vika
17. 06. 2020
Dát tip

Smutny, nevím proč básník musí. Kdo kdy měl často úplnou jistotu "v něčem", ten se často divil - řekla bych.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru