Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- - -
Autor
Báseň_roku
FORMA HLASOVÁNÍ: přímo pod 3 vybraná díla napište Hlas nebo Dávám hlas.
Tipy se rovněž mohou dávat dalším básním, na něž nevyšly 3 hlasy, ale do závěrečné rekapitulace se nepočítají! Diskuse nad díly je vítána!
AUTOŘI, vyčkejte prosím s vystavením své básně na vaši autorskou stránku až PO VYHLÁŠENÍ a přiřazení básní k vašim nickům, děkuji!
---
Vlasy zasazený v pruzích
neuspořádanou dlaní
jednu chvilku tak blízko u zimy
(i my)
asimilace naťové cibulky proběhla nad
očekávání
vypleta lebeda
žal až později
kopřiva setrvale pálí
a rým?
umírá
zpráva o jaru popuštěna o smuteční lem
do léta
je tam
je tam
je tam
prázdná židle pod tím vším konejšivým
stínem
postavy v obřadní síni
plakala plakala plakala
lalala
------///-----////-------------
...máš v očích ten zvláštní
snivý výraz
jako když vlaštovky za svítání
lepí do jara hnízda
(někdy s ním spím)
odraz otevřených dveří těsně pod světlem měsíce
vyjeme vlčí písně s obnaženými dásny
a nikdo to nevidí nevidí
ozvy
říkám si: ty moje Lověno
ty moje krásná psí blbko z Hegervaldu
je to v prdeli
někdy jsem ta zvířecí polovina
vina
s lidským obličejem co
nosí pořád dokola jeden černý svetr
piju
v těch bezvětrných nocích s krosnou v poloninách svýho mozku
bicí bicí bicí volný vzduch
nesnesu na kůži cizí rým
otisky zčernají otisky bolí
(urveš si nakonec jiný verš)
vyloučena z registru instrumentálních nástrojů
jako dárce krve ________________________
pomalu upíjím svoji smrt
kolik má láska dlaní
abych
nemusela
dýchat
slyšela jsem padnout ránu
a nůž
jedním řezem
vykolil minulost
v čase zavěšený klavír
víra
rána
muž
to tvý ano
ano
počítám stromům oči
les si mne očíh
přimíchal do noci mlhu
---
to abych lépe viděla
prominu ti plavou tanečnici Natt z Čapkových básní
pak už žádný roub
zhasni
jsem tak strašně unavená
s ránem přicházejí ptáci a
zpívají hymnu o nesmrtelnosti
věřím jim
16 názorů
Posoutěžní podoteky:
. . .
Opět niterná lyrika. Opět trochu jiný způsob tvoření básnického přediva. Tentokrát hřmotnějšími, ale hutnými a stejně pěknými obrazy. A opět rozpor mezi požadavkem stručnosti a výmluvnosti s rozevlátostí a neurčitostí. Ukazuje se, že zde jsme ve světě, kde zmíněný požadavek neplatí. Ve své kategorii opravdu pěkná báseň.
Tohle dílko bylo ve skupině, kterou jsem poté prosíval až ke konečné trojce.
Vypíchnul bych jeden verš, který se mi nesmírně zamlouvá:
„nesnesu na kůži cizí rým”
Báseň_roku
28. 06. 2020Autorka odstoupila ze soutěže, svůj hlas můžete převést k jiné básni, děkuji...
To jsi nemusela, i tak jsi přeci poznatelná. Tvůj styl je ojedinělý.
Přeji, ať vám vše dobře dopadne a Frýda se uzdraví. Soucítím.
Já se taky prozradím. Frýda si ráno prošla těžkou operací. Štěňata jsou mrtvá. Pro mne je to člověk. Když mne kdysi pustili z nemocnice s diagnózou deprese, přišla ke mně jako malé štěně s kýlou. Díky ní jsem absolvovala všechny ty zkoušky a les. Byla výborná, má zlatý pohár. A tak to bude napořád. Pro někoho možná nuda, pro mne život.
Všem moc a moc děkuji za hlasy a komentáře, vážím si toho. Moc. Chybí mi teď čas na to, abych načítala. Vrátím se...
dievča z lesa
22. 06. 2020hlas
Viviana Mori
21. 06. 2020Dávám hlas. Moc pěkné obrazy a atmosféra, ráda přečtu znovu
:) tebe já si nechám na konec, tohle prostě musím furt číst ... ale kritiku ti napíšu, boj se :) já se bojím už teď :)))