Let létem

taky jsem "bonsajničil", od dětství, měl jem překrásnej habr, rozlámanej buk (přejeli jsme jej v lese traktorem, přežil) 

na zimu jsem je dával na chodbu v baráku ... někdo je ukradl

Bonsaj je pro mne vizuálně i použitím pro haiku pěkné téma... dík.

myslel jsem si, taky proto, že už jsi o bonsaji dříve psala, že to tak nějak bude, už asi rodová tradice

Radovane, díky, potěšilo...

S bonsajem to je tak, že se o něj staral už děda, naučil to své potomky - bonsaje jsou většinou letité... a vnučka se stará, jak děda naučil, tedy kontinuita...

kvalita s velkým Q

přemýšlím od spodu - ty třešně které přelézají přes plot stejně jako kůzlata - vidím tam druh třešní bělky, které se barvou nejvác přibližují kůzlatům

vlastně jediné - kmínek bonsaje mi hned nedošel, než jsem objavil spojitost ve věku - děda (taky už se věkem zmenšuje, hrbí) - bonsaj (ikdyž bonsaj klame tělem, vypadá jak semenáček)

Děkuju... co myslíš ty - fotečky ano nebo tam vadí?? 

hmmm ... v každé je něco... ze života.... T

díky, guy:-)

hezké letní příjemnosti ..

Evži, děkuju za ...

Jani, děkuju, že sis našla chvilku!

Je to hravé. A špínu za nehty jsem měla včera taky. :-)))

Irenko, líbí se mně všechna haiku, jsou to moc hezké postřehy ze začínajícího léta  a pěkné jsou i fotky :-))), TIP

troji, troji:-(((

...kozy jsou zkrátka kozy...:-)

Luboši, zase jsi vtipnější:-)) a děkuji!

Nehlídal fenku

nápadníci číhali

štěňátek pět tu

Láhev tokaje

pomůže při tvé depce

však ne šest – běda!

Máš paměť pod psa

pleteš Žebrák a Točník

smích si vzít nenech

Vadný výrobek

zákazník pláče hořce

po dobrém touží

Zajíci, někomu obrázky vadí, někomu ne... mě přijdou jako zpestření krátkého textu, ale díky za podnět.

Goro, haiku nerozumím ani nijak zvlášť nefandím. Jedna věc mi zde však trochu vadí, a to ty obrázky, proč poezii takto ilustrovat? Ta přece mluví sama za sebe, ne?

Dodáváš mi naději... ne poprvé, díky:-)

Domnívám se, že napsat dokonalé haiku je nesmírně obtížné, takže když se  podaří 50% pěkných haiku, považuji to za úspěch:))

Jirko, Jitko, děkuju, no, snad shoda šťastných náhod, nevím:-(

... k výtkám / hlína, kuře - máte pravdu, někdy se nechám unést  ke škodě dílka, ale už je tady nechám - hlína je spíš mini, připadala mi vtipná, ale je to málo na haiku /

Po dědovi / bonsaj / jsem velmi zvažovala, je staršího data, ale dala jsem přednost 5/7/5... možná chyba:-) a ještě se rozhodnu.

Kůzlata taháme pomalu denně přes ploty zpátky... přelezou dvoumetrový, když je něco velmi láká.

Jsem ráda, že jste napsali své názory... snad přece něco... půl na půl:-) - Pěkný nedělní podvečer oběma!! 

V mnohém souhlasím s a2a2a, takže už je skoro zbytečné něco dodávat. Máme stejné favority.

v bonsaji by se mi líbilo ve třetím verři - po dědovi, domnívám se, že by pak dostalo patřičný přesah i při zachování obsahu. Předědováno nepředědováno:)

Irenko, už jsi paní haikařka, tak bys podle mne měla být k sobě náročnější.

První - v podstatě jen popis, bez myšlenky, přesahu.

Druhá - o poznání lepší, má to i přesah, ale jednak bych očekával spíše přesah k bonsaji či rostlinám a možná se mi zdá, ale v v haiku začíná být předědováno.

Třetí - hezká, splnila očekávání, má přesah i lyrickou tvář.

Čtvrtá - jednak nadbytečné a hodnotící ...statných..., jednak bez přesahu, protože jistě skáčou i ta o něco větší a navíc je to jejich přirozenost. prostě jen fotografie.

Pátá - hezká, ale znovu hodnotící ...zdobí..., tím jsi pojmenovala přesah, ale určitě má potenciál.

Šestá -  hezká, splnila očekávání. Dosud jsem netušil, že kůzlata taky rády. To haiku je možná nejhezčí, protože v sobě absorbuje naše dětství.

Za třetí a šestou, ale i za pivoňky tip.

Renato, děkuju, jsem ráda, že tě dílko a fotky zaujaly...

Všechno moc krásné. Všechna haiku - nejvíc se mi líbí ta o kvočně a o pivoňce, fota všechna, ale nejhezčí jsou kůzlata!

Díky, KK... s tím časovým předělem máš pravdu, upravím.

Statná záda měla být protikladem malinkého kuřete, záda mámy, která jsou záštitou... ještě přehodnotím, děkuju ti!

Hociktoré by som si prečítal viackrát, no mne sa najviac páčia prvé tri a predposledné, no v tom sa mi nepozdáva, že do predelu prebieha v minulom čase a po ňom v prítomnom. Moja rýchla improvizácia, porušujúca dokonalú slabičnú formu:

plátky pivoněk -

po noční bouřce

zdobí louži

Myslím si že v haiku s kvočnou je slovo statných skôr do počtu ako potrebné.

Karle, díky... ne, je to ilustrační fotka.

Diano, děkuji, jsem ráda... 

Lído, díky:-)

To je krásné. Ale s těma krásnejma třešněma jsi mě naštvala, u nás všechny zmrzly. To je od vás ze zahrady?

Moc krásné - všechno! Fotky, haiku. Kvočna mne rozesmála. Koukám na kočku, jak po ní leze jejich pět potomků - mají to všechny mámy těžké... :-)))

pěkné obrázky -slovní i foto :-)*

Díky, Ivi, vše krom bonsaje tady od nás... 

Nejmenší kuře má sebevědomí jen na zádech mámy... to je "king" :-))

Mně se nejvíce líbí kos a kvočna.....tím nechci říct, že ostatní jsou špatné...nikoliv!....ale ta představa jak máš hlínu za nehty.....a jak hopsá po kvočně ....mě škodolibě rozesmála.... něžná lodička z pivoňky...snad růžová... a ta kůzlátka jsou nezbedná jako děti....prostě všechny si zaslouží.....TIP....*/*****************