Chtěl, ať lidé vědí...

Připomenout chci Mistra Jana Husa

z odkazu jeho dávám do popředí

co nikdy církev zcela nezadusá

a co svou mantrou neustále ředí:

K vzdělání totiž porobených hledí

Chtěl, aby četly porobené masy

požár, co nastal, nikdo neuhasí

Dál mezi zuby jeho jméno cedí

na školách, v chrámech po všechny ty časy

Pročpak Hus hořel? Chtěl, ať lidé vědí

 Vzdělanost bědná, horší je než kusá

Malého Jan Hus jako ekzém svědí

Média z pravdy nadělala trus a

dávají rozkaz místo odpovědí

O atmosféře, také o prostředí

v Betlémské kapli Mistr slova tasí

Ukázal jasně, kdo že cizopasí

Papež i kněží byli celí bledí

Doufali možná, že je zázrak spasí

Pročpak Hus hořel? Chtěl, ať lidé vědí

 Prelátům zbyla otevřená pusa

co kázal Mistr, dodnes totiž sedí

Proto je pro ně nebetyčný hnusák

a tento pohled stovky let se dědí

Kdyby jen mohli, tak ho s chlupy snědí:

Byl to prý kacíř, který sešel z trasy

Opět je doba, kdy nevole kvasí

Z médií lidé nic se nedozvědí

Ve věži Mistr mohl koukat z basy

Pročpak Hus hořel? Chtěl, ať lidé vědí

Vykládat po svém stojí za ohlasy

Studovat Bibli. Myslit. Pročpak asi?

Tupí se na ty vlivné nesoustředí

Učil to, k čemu mnoho z nás se hlásí

Pročpak Hus hořel? Chtěl, ať lidé vědí…