Ej zídko z kamene

Alegna, tak to jsme dva :-), dík

taky verše ve mě vyvolaly představu textu lidové písně, mně se text líbí*

Éj.......to sa mi páčí.......*/***

ano, není to rytmichy dokonalé, říkal jsem si - pokus o lidovou tvořivost, předci to taky neměli uhlazené

konec konců, jestli jsi všiml, i v rýmování je kaz - vložil jsem tam navíc pasáž, kterou bych normálně nedal - takže vznikne nadbytek jednoho typu rýmů - hnali, usychali, stali, prorůstaly

a tohle schválně, protože se to v mnoha starých lidových básničkách a popěvcích vyskytuje 

Ještě jestli můžu. Vím co kolegovi Bačkovskému asi vadí. Závěr je hodně rytmicky rozháraný:

Dalo by se to doladit třeba takhle:

Od křížku ke křížku

k potahu, na jatky

Vánoce, vostatky

a nový rok

 Ej zídko z kamene

kořeny prorostlá

A čas ten je k mání

jen na úrok

Mimo " brzo se stali" máš poslední řádek na čtyři slabiky, a ostatní většinou na šest slabik, pokusil jsem se to sladit.

Ale je to tvá báseň. Snad je smyslem tohohle serveru diskuse o tvorbě, tak se doufám na mě nezlobíš.

vidíš, já to mám zas naopak, myslím tu poslední sloku - to prorůstání kořeny i u něčeho tak zdánlivě stálého, opěrného, jako je kamenná zídka

a čas - darovaný, drahý, ... ale na dluh

v různosti pohledů je poezie až vzrušující

díky za postřehy

Mě se to moc líbí obsahově, podobné věci na mne silně působí téměř dnes a denně, když na zahradě sedím u kamenné zdi (kterou jsem postavil) a dívám se na zdi stodoly po předcích.

Problém z mého pohledu je, že máš na konci strof slova, ke kterým se těžko hledá rým, aby ses vyhnul gramatickému rýmu.

to dělají asi ty moje germánsko-keltsko-avarsko-slovanské .... geny

Za dílko bys jistě nezasloužil postavit k zídce, natož ke zdi. (mrkající smajlík čtenáře zvedajícího prapor Slovanství v germánském prostředí)

Kde se to v tobě bere, Slovane?? Nápad hezký... trochu /rytmicky/ váhám, ale to ti jistě zhodnotí, kdož se vázaným zabývají...