čekáme

Zdá se mi to

Víc než živě

Víc než často

Se tím snovým světem

Jen tak projdeš

A já ráno vzývám svítání

Mnohem jednodušší

By bylo prázdno

Nic si nepamatovat

Nic nezažít

Ale život není to

Co chceš

Leč co si vyprosíš

A tu bolest

Připočítej někam do drobných

Možná múzám zběhlým v líbání

Vlastně nám nikdo

Nikdy neslíbil

Že naše příběhy

Zůstanou virální

A naše malíčky

Nikdy neutnou

Protože komu by sloužily

Důkazy bez příběhů

Přísahy

Bez přiznání

Tak už jsi pochopil -

Pojem „bloudění tmou“

I symbiózu nás dvou.