Vítr a kyvadlo

Ta pomíjivost mi teď jde po krku, když si čtu některé básně starého Bukowského.

Děkuji za přání. Já už chodím bez berlí. Hodně zdraví, pohody a klidu přeju i tobě.

Um, díky za čtení a komenty, mám to teď náročné, a tak není čas a vlastně ani inspirace, oprašuju spíš staré smazané věci. Ať ti zdraví slouží, to je teď podstatné, když člověka zaskočí vážná nemoc, i když ne vlastní, ta pomíjivost jde tak nějak víc po krku...

En,

děkuji za koment a za tip a jsem moc ráda, že jsi zase tady. Dlouho jsi tu nebyla a chybělas mi. Taky jsem tu dlouho nebyla - kvůli zlomené noze. Ale už se to lepší. Už můžu chodit i bez berlí.

Ten sdružený osmislabičný verš je u tebe trochu novum. Z monotónního rytmu připomínajícího až jakési zaříkávadlo vytrhne čtenáře závěrečná znepokojivá otázka. Obou textů by byla myslím škoda pro písňový text. 

fialko,

od spřízněné duše, která vázaným veršům rozumí, mě pochvala moc těší.

Radovane,

bývalá brňačka je ráda, že se rodilým brňákům líbilo.

Knihomole,

jak vidím, Hodiny to nad Severním větrem vyhrály. Takže se budu snažit občas zase napsat něco na ten způsob.

blackie,

pohádky - to je moje. Ale mám spíš ráda ty smutné. Když už jsme u toho Brna, tak třeba od Mahena.

fusky,

pro mě má severní vítr tvar améby, která postupně pohltí a vcucne do sebe celé město. Když začne snežit a není pak vidět na krok, vypadá to jako takový malý konec světa. Jde ale o to, aby ta améba do sebe nevcucla i naši dušičku.

Filosofko,

takovou formu používám jen zřídka. Když ale člověk píše vázané verše, je dobré pokusit se občas psát jinak, než píše obvykle.

revírníku,

děkuji a jsem moc ráda, že se líbilo.

Alegno, díky. Dřív jsem texty pro písničky označovala jen jako texty, ale nikdo to moc nečetl. O vázané verše mají čtenáři větší zájem. Proč, to je mi záhadou.

law,

taky bych chtěla být sluníčkář. Jednoduché to rozhodně nemáte, ale hlavně že přinášíte dobrou náladu jiným. Kdyby všichni jen plakali, nedalo by se to na světě vydržet.

Moc hezké obě i jako písně. :-)

báseň je vynikající

špička jakubské věže

protrhla mlze tvář

tou dírou slunce

dopadlo na oltář

PS brňáci děkují

Hodiny sú mojim favoritom, vytrhávam zopár hrozienok z kontextu:

květina - čísi dávný čin

věneček z číslic

draka v řetězech se nebojím...

ani křižáka co cválá na koni....

kdys žil-byl v jeskyni u řeky Svratky

hle......z písně tě lákám do pohádky...................*/****

Ti za tu druhou, má moc pěkné obrazy a rytmus.

Obě se mi líbí, moc hezky mi zní a ani obsah není k zahození, u obou.

pěkné to máš, obě, ať tomu budu říkat text písně či verše :-)***

se nehádám:) - nevím, co přijde, jen to, na co myslíme, posilujeme - nebo víbůh, co je po věčné tmě ... :))) my sluníčkáři to mám jednoduché

Rozjasní se ? Básničky které mám nachystané na čtvrtek jsou spíš takovou moderně(doufám) pojatou dekadencí. Nevím, jestli se rozjasní. Snad jenom v Srpnovém ránu.

Já Reynka asi ještě nečetla, hamba:) přišlo mi trošku do Erbena - když člověk dojde, až dolů, už to jen stoupá - tak jsi jen o krok pozadu ... :) Mám ráda tu chvíli zatmění, než se rozjasní.

Díky, law. Ano, je to o stárnutí, o čase, který se krátí a opravdu taky o svědomí. Vnější formu jsem si vypůjčila od Reynka, ale on by takovýto obsah do básně nikdy nedal. Jeho básně míří vzhůru. Ta moje míří spíš dolů.

Líbí se mi ta druhá, balada  ... svědomí:) - má atmosféru, že bych šla v noci zavřít okno

Ty máš taky zpěvné básně, Marku, takže tady už chybí jen nějaký ten skladatel, který by nás začal zhudebňovat.  Díky. 

Melodie se dostavuje sama. Ty máš vůbec básně zpěvné, melodické, často hravé.

Básně, jež mysl probouzí

není v nich místo pro nouzi

hravé jsou, je v nich slyšet smích

a lidské srdce

řekl bych...

Díky za chválu a típek od Brňačky.

Možní pro písničky až příliš pěkné, působivé  texty.