Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jacques Prévert - U květinářky

27. 08. 2020
15
17
1303
Autor
Umbratica

 

 

U KVĚTINÁŘKY

 

Muž vchází do květinářství

a vybírá si květiny

květinářka ty květiny zabalí

muž sáhne rukou do kapsy

aby vytáhl peníze

peníze aby zaplatil květiny

ale současdně si položí

prudce

ruku na své srdce

a kácí se

 

A zatímco se kácí

kutálejí se po zemi peníze

a potom se kácejí květiny

současně s mužem

současně s penězi

a květinářka zůstává stát

a dívá se jak se peníze kutálejí

a dívá se jak se květiny lámou

a dívá se jak muž umírá

to všechno člověka doopravdy rozesmutní

a květinářka by měla něco udělat

květinářka

ale neví co dřív vzít do ruky

neví

ze kterého konce začít

Je toho hodně co by měla udělat

s tím mužem který umírá

s těmi květinami které se lámou

a s těmi penězi

s těmi penězi které se kutálejí

kutálejí a nepřestávají se kutálet

 

Jacques Prévert - U květinářky, Paroles

překlad Petr Skarlant

 

 

 

                    Jacques Prévert - U květinářky

 

                   Je málo básní o krásné smrti

                   uprostřed květin

                   snad s úsměvem na rtech

                   snad s myšlenkou

                   na spřízněnou duši

                   jíž ten který umírá

                   kupoval právě

                   poslední kytici

                   už nepředaný dar

 

                   Jenže pan Prévert

                   psal jenom o své květinářce

 

 

 

 

 

 


17 názorů

Ne, to jsem musel číst už kdysi, snad v nějaké školní čítance. :-)


Umbratica
31. 08. 2020
Dát tip

Zajíci,

tuhle báseň sem kdysi, myslím, dal Péťa Pusík a měl k ní docela nechutný komentář. Napadlo mě, že bych mohla napsat já svůj komentář - básní.


Tu Prévertovu báseň jsem již někde četl - je krásná. Za tu tvou posílám tip.


qíčala
28. 08. 2020
Dát tip

nezaštiťuj se Prévertem, samas napsala! :)) Mně se líbí právě ten pohled odjinud. Jako bych umírala a přitom šilhala ... skvělý fotograf, jsem si listovala va strýčkovi G - dík, s´pochopila, že, co mi nenapíšeš, nevím :) někdy přemýšlím, že státu dlužím za školné 

už nepředaný dar mě pořád fascinuje


Umbratica
28. 08. 2020
Dát tip

Evženie,

chtěla jsem svou básničkou jen vyjádřit letmé dojmy z Prévertova textu. Těch dojmů bylo samozřejmě více, ale moje komentářové básničky musejí být hodně krátké už proto, že ty jeho jsou tak dlouhé.


Umbratica
28. 08. 2020
Dát tip Filosofka

law,

já nikoho naděje nezbavuji, to pan Prévert.

Na rozdíl od básníků zobrazovali podobný námět velmi často popoví nebou country textaři, viz například "Drahý můj", nebo ta písnička Blizzard, kde zpívá Jiří Grossman o tom, kolik mil mu zbývá k Mary Anne. Textaři to ale vždy viděli, na rozdíl od pana Péverta, z pozice umírajícího muže.

Mě fascinuje na J.P. básni ta dynamičnost, to, jak opakovaně popisuje kácení květin a kutálení peněz. Připomnělo mi to fotografie Philippe Halsmana a Savadora Dalího, vznikající ve stejné době jako tato báseň. Na nich se také pořád něco kácí něco létá vzduchem. Pokud to neznáš, stačí si zadat do Googlu Philippe Halsman Salvador Dalí - fotografie.


Umbratica
28. 08. 2020
Dát tip

Aru,

chybička se vloudí a já moc děkuji za to, žes mě na ni upozornila. Opraveno.


Velmi pěkně skloubené.


qíčala
27. 08. 2020
Dát tip

... oprava: Teprve teď jsem to pochopila:) ten už nepředaný dar je právě ten horor - to uvědomění, když už jsi jednou nohou na druhé straně, asi ... tak asi tip, žes mě dostala:) - ale neusmíval se. Nebo asi. Dám pak vědět ... :D


qíčala
27. 08. 2020
Dát tip

:) mi přijde, že ta Prévertova je kouzelná tím pochytáváním rozběhnutého. Když ty ubereš druhý pohled, musíš něco přidat ... O smrti toho moc nevím, jen si nedokážu představit, že bych umírala s úsměvem, když bych nedokázala už předat dar někomu blízkému - asi bych měla zoufalý šleb "dejmiještě půlhoďky - prosím!" :) Ale jen polemizuju - třeba to bude jinak.

Zarazil mě - už nepředaný dar - ... ještě umírá, šiš, a ty ho už zbavuješ veškeré naděje! básnířko nepřející! - tě ráda čtu:)


Aru
27. 08. 2020
Dát tip

s tím nužem který umírá

- s "mužem" slečno básnířko (-:

jinak souhlas s Alegnou


Umbratica
27. 08. 2020
Dát tip

Díky za típek, Romane.


Umbratica
27. 08. 2020
Dát tip

Drama ! Toje něco pro filmaře ! Chtěla bych taky umět psát takovéhle scénáristické básničky jako pan Prévert.  Jenže on byl jako scénárista i jako básník profík a já jsem jen zahradnice.


drama mezi květinami......*/***


Umbratica
27. 08. 2020
Dát tip

Alegno,

v té Pévertově básni jsou ukryty dva příběhy. Příběh umírajícího a květinářky. Oba si lze jen domýšlet. Prévert miloval ženy, proto si domýšlel příběh květinářky. Já si spíš domýšlím příběh toho muže.

Prévert byl povoláním scénáriista a na téhle i jiných básních je to vidět. Před očima se odvíjí filmová scéna a citlivý čtenář se na ni dívá očima kameramana.


Alegna
27. 08. 2020
Dát tip Aru

jistě by si rád přečetl tvoje něžné řádky**


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru