JEN TROŠKA

-

Téměř jakoby nic,

a přece vším světem.

Osudu, tváří vstříc,

v životě spletitém.

-

Ten vlak mnoha oken,

s pohledem do kraje.

Pádí, jede krokem,

cestou snad do ráje.

-

Troška, jakoby nic,

a přece tak mnoho.

Jak dýchá, z plných plic,

něco i má z toho.

-

Útržky v mlze

-

Myšlenky se hlavou honí,

jedna přeskakuje druhou.

Dnes již není, to co vloni,

zdalipak, některá vzpruhou?

-

Většinou jako otázky,

hledající odpovědi.

Často také, krycí masky,

jež v temný úmysl hledí.

-

Zkoumán smysl darů krásy,

ve spleti těch nejasností.

I moment duševní spásy,

v přednosti, hledaných ctností.

-

Téměř nic

-

Slova mi až překážkou,

pocit, jak popsat víc?

Bojuji, i se srážkou,

jen tak pro nic za nic.

-

Tolik však i skýtají,

možností sdělení.

Významy jen plýtvají,

v bohatství svých znění.

-

---