Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBezejmenný
Autor
namcholtiv
vzdávat se jednotlivostí
než zdivo jizev
vyhnije v sedlinách času
je to jen chvíle, co jsme tady
a nové stromy
už nerostou pro naše oči
stovky let
tady mí předkové makali na poli
a modlili se k Bohu
a já tu projíždím vlakem
aniž bych tušil
v těchto časech
kdy se rozhodnutí
nemít děti
bere jako docela dobrý způsob
jak zachránit planetu
mohu jen tak plout
ve vodách promiskuitní absurdity
a spoléhat se na
fetiš filosofie
v němž nemotorně budujeme
kruhové kanalizace
bez vyústění
a možná, že se nikdo
nedopřemýšlel
ani o píď
4 názory
Evženie Brambůrková
16. 10. 2020Čas plyne a my jsme v mnohém nepoučitelní.
Radovan Jiří Voříšek
29. 09. 2020Zemité (první půle), silné, už první sloka mě zaujala tak, že jsem se těšil na pokračování.
Další síla je: tady mí předkové makali na poli/ a modlili se k Bohu/ s já tu projíždím vlakem
Pokud se díváme na báseň tak, že není jen sebevyjádřením autora, ale má mít potenciál ke změně myšlení, pak podle mě tahle tvoje to splňuje. Prévě ve své druhé části. Navíc myšlenky jsou zde předneseny čtenáři v obrazech, které dávají veliký prostor k vlastním aplikacím. Typická pasáž je předposlední sloka o kruhové kanalizaci bez vyústění.
Mám radost, že jsou v básni použity verše tak, jak mě sedí. Verš má být (podle mě) jednotka složená ze slov, která je schopná samostatného života. Je dnes docela běžné, že ve snaze o originalitu mnoho autorů verše láme v nejnevhodnějších místech. To mi přijde jako škubánky a ne poezie. Tvoje dílo tvoří kompakt.
Je pro mě čitelné i dělení slok. Vůbec nevadí, že jsou dvou až čtyřveršové. Je v tom vidět práce - strukturovat sdělení.
animovaný medvídek Pú
13. 09. 2020Zajímavý.