Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStařec Bukowski II, III
Autor
Umbratica
stařec Bukowski II
zkárovanej
poslouchá stejnýho Brahmse
už víc jak čtyrycet let
a stejný tóny
z černý praskavý desky
naplňujou hlubší tmu
dyž se v básni zas kasá
co von za mlada
dyž se zas natřásá
jak chovnej krocan
a tlachá
vo hormonech na drůbežim dvorku
ty samý tóny
ty samý fóry
ty samý svalnatý žvásty
všecko už ale
drobet falešný
včerejšek bez zejtřka
a funebrácká tma
akorát pokorný díkůvzdání
že dolez po čtyrech
živej až sem
upřímný díkůvzdání
že nemalej úspěch
jak z každýho prvního
z něj neudělal blba
tak to je ryzí
tak to je hustý
to možná vocení samotnej Bůh
stařec Bukowski III
mluvit už vo sobě
ve třetí vosobě
svý dávno promlčený
mladý já
proměnit v málem cizího chlápka
a furt ho kamenovat
vzpomínkama
jak mohamedán hříšníka
bejt trapně upřímnej
sypat si na hlavu vyhaslej popel
za každou hospodou blejt
a z každý postele
(nic moc - pak ňáká sicilská scénka)
po letech vybírat střepy svý duše
a všecko to ládovat
do Velkejch Zpovědí
z kerejch by zíval i votrlej flanďák
než by si hodil šlofíka ?
zakomplexovanej
velikej básník...
eštěže já sem
jen nicka z Vyhnálova !
22 názorů
V tom se neshodneme. Pro mě a2a2a někdy kompetentní kritiku představuje, ale jindy ne. Byl přímo ve vleku takových lidí jako ysslandia a naprosto nekriticky podléhal jejich vlivu. Vždy, jako člen redakce věděl kdo je kdo a řídil se podle toho, ne podle kvality děl oněch známých básníků z "literárního provozu", jak se dnes kulantně říká. - To ale neznamená, že by ses neměl řídit jeho radami a vážit si ho. Všichni máme své chyby a já jich mám určitě víc než a2a2a.
Zajíc Březňák
24. 09. 2020Pro mě kompetentní kritiku na Písmáku představuje přinejmenším a2a2a, ale je tady více komentátorů, kteří se jen tak s něčím nespokojí.
Jistě - Václav Hrabě byl ve své době kultovní. Já jsem dokonce byla členkou divadla poezie, které vystupovalo s pásmem z jeho básní. Bylo to za normalizace tak nějak "na hraně", protože Hrabě nešel režimu moc pod nos. Jeneže v té době byla celá řada kultovních básníků a on mezi nimi zas až tak nevyčníval. Mnozí možná dokonce považovali čtení Seiferta nebo Holana za jakousi skoro protirežimní aktivitu. Beat generation byla pořád živá, ale Bukowského jsme tehdy vůbec neznali.
Nemohu jít proti trhu. Když už neexistuje žádná kompetentní kritika, nic jiného než trh nám nezbývá.
Zajíc Březňák
23. 09. 2020Vyprovokovat diskusi není jen tak, mě se to tady na Písmáku podařilo zatím jenom jednou.
Kultovní básníci nejsou, protože lidé vůbec málo čtou, to jen pár posledních bláznů jako jsme my se zaobírá poezií. Většině lidem to už nic neříká. Mají jiná lákadla, jiné priority.
Tak nějak však doufám, že i v budoucnu se nějaký ten blázen najde. Nebude to kultovní básník, spíš jen nějaká nicka.
V českém prostředí byl posledním kultovním básníkem, řekl bych, Václav Hrabě. Jeho verše i díky zhudebnění V. Mišíkem žijí dodnes.
Zajíc Březňák
23. 09. 2020Um, určitě jsem nekritizoval nespisovný jazyk, slang či argot jako takový. Je třeba je ovšem umět používat, to se tady podařilo.
V poezii dávám přednost spisovnému jazyku, ale tady je užití nespisovných prostředků, řekl bych, dost účinné.
Zákony "trhu" bych se na tvém místě neřídil. Velká díla většinou vznikají spíše "trhu" navzdory.
To je můj názor na celou věc.
Zajíčku,
pochopila jsem, že slang nebo argot zdejší čtenáře děsí. Jak ale přiblížit zájemcům básníka BUkowského bez slangu, když on psal langem po většinu svého života, jeho básně byly tak vulgární, že byly na hraně toho, co se vůbec dá tisknout, když vedl řadu soudích sporů kvůli tomu, že porušuje "dobré mravy " ? To prostě nelze a já jsem musela svůj projekt Bukowski típnout (zastavit) už v samotném zárodku. Musím se řídit zákony trhu.
Blackie,
básníci, které uvádíš, mohou být určitě dobrým osobním vzorem, jsou to ale spíše básníci intimních nálad(aspoň ti čeští, Touleta neznám) a takoví autoři nemohou být kultovní. Možná, že už neexistují kultovní básníci prostě proto, že zanikla potřeba kultovních básníků.
Zajíc Březňák
20. 09. 2020"votrlej flanďák" - tak to je dokonalé!
Já nikdy nenapsal "velkou zpověď," jen malá "vyznání" (po vzoru svatého Augustina), takže náš pan farář už je taky otrlý.
Nespisovný jazyk tomu kupodivu sluší (jinak jej v poezii moc neoceňuji ani nepoužívám).
blacksabbath
18. 09. 2020Um....já už jsem tady také šest let...než jsem sem přišla moc jsem toho o poezii nevěděla.....pak se něco stalo a já jsem začala upouštět páru.....pak mi dcera přinesla nějaké básně...(dělá v knihovně) a mě oslovil nejvíce Závada, Sova,Mickiewicz, .P.J. Toulet....často se k těm malejm knížečkám vracím...ale psát jako oni.... jsem nikdy nedokázala a ani nedokážu....nevím, jestli můžu říct, že jsou to mé vzory....nevím, jestli jsou to kultovní básníci.....nevím, jestli mám teď vůbec nějaký vzor.....ale máš pravdu.....poezie tak nějak zjemňuje naše životy ...i když je smutná....a dost možná je to právě rýmem....tím, že do básně v(y)pustíš duši.....nojono..... mladá generace má spíš za vzory drsňáky a bohatce.....podle toho také vypadá naše společnost....takžetak
Blackie,
před šesti lety si každý druhý psal do záhlaví své autorské stránky tady na Písmáku, že jeho vzorem je Bukowski as mnozí i mnohé se tady snažili psát jako on. Říkala jsem si, že jedině Bukowski by mohl být onen poslední kultovní básník ovlivňující masově mladé i už postarší autory. Ale i on se kamsi vytratil. Kultovní básníci asi přestali existovat. V šedesátých a sedmdesátých letech se to jimi všude jen hemžilo, ale teď - ticho po pěšině. Současná poezie je je bez ideálů a bez kultovních básníků.
Ale zdá se mi, že absence vzorů platí všeobecně. V devadesátých letech byl vzorem mladé generace Bill Gates a dnes už mladí ani nevědí, kdo to je a že by ho někdo nahradil, to jsem si nevšimla.
blacksabbath
17. 09. 2020Zatím je tady ještě chvilku nech, páč ... Bukowského jsem nikdy nečetla....(a po přečtení jsem si vygůglila...a přečetla).....já jsem jenom laik...v básních neškolená osoba.....na rozbor básně nemám......aaa...ale.....kdyby ses mne zeptala, co se mi na tom vlastně líbí....řekla bych jednoduše ....všechno.....nevypíchla bych žádnej obraz.....prostě celej celek ....styl jazyka.....docela syrovej.....mně to sedí...kéž bych to takhle uměla....................................................
Nami,
jsem ráda, že se ti to líbí. Jsi jeden z mála, ty básničky to nezachrání, ale já chci vyjádřit uznání všem, kteří ode mnne čtou i cosi tak neatraktivního.
Romane,
ty dvě básně jsou vlastně jakousi kritikou příslušných básní Bukowského.Použila jsem slang, protože sám B. jej používal velmi často, ne však vždy, jak si někteří myslí. Pokusila jsem se použít jeho poetiku. Jak sám vidíš, žádný úspěch mi to nepřineslo. Jsi jediný z milovníků Ch.B., který na tyhle komenty k jeho dílům zareagoval. Ostatním jeho milovníkům já za diskusi prostě nestojím.
Kdybych byla taková, jak říkáš a toužila bych jen a jen po tipech, psala bych sentimenntální haiku a asi ne básně o Bukowském. Já jsem tu proto, abych vyprovokovala smysluplné diskuse a v tom jsem totálně selhala. A vůbec mě neomlouvá to, že tady poslední dobou diskuse nedokáže vyvolat nikdo.
blackie,
počítala jsem s tím, že pro většinu mých obvyklých čtenářek a čtenářů bude tohle příliš silná káva. Ti ostatní čtenáři mě zase nejspíš nesnášejí natolik, že si mě nevšímají a asi ani neotevřou moje básně, takže je velmi pravděpodobné, že tyhle dvě básničky prostě zůstanou viset ve vzduchu a nikoho zajímat nebudou. ... Pořád tady opakuji, že všechno nejlepší, co jsem pro Písmák napsala, jsem pak musela smazat.
Vážím si ale velmi toho, že se ty básničky líbí zrovna tobě. Zatím je tady ještě chvilku nechám. Třeba na ně ještě narazí nějaké oči, které na ně narazit mají.
blacksabbath
14. 09. 2020jedním slovem...... WOW......*/**********************************************
Díky.
Jen se bojím, jestli tomu třeba budou rozumět Slováci, kteří znají jen spisovnou češtinu.
Tohle mě oslovuje víc než Bukowski I, nic tam pro mě nechybí ani nepřebývá.