Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřed světa
Autor
Kaj
Chlapi sedí u piva
Na zahrádce na kopci
Každá tramvaj
Zde vyklopí
Svůj příděl cestujících
Chlapi jako by zde
Byli už od nepaměti
Ve slabém údivu
Proč lidé odjíždějí
Nebo proč
Přijeli teprve nyní
Zahradní restaurace
S jabloňovými ratolestmi
Jako na japonské kresbě
Uzavřenost bezpečí
Dlaně svírají
Pohár zlaté tekutiny
Žasnu
Jak se v ní soustřeďuje světlo
Co si přát víc?
Opilý
Jsem vyšel do slunce
Kalná voda
Teče tramvajovou kolejí
Rozpíjí litery
Na právnických smlouvách
Světu nezbývá
Než se točit bez nich
Když se pustím zábradlí
Svět se točí kolem mě
Úplně jednoduše
Nevidí mé štěstí
Chce mě uštknout
Tvrdostí dlažby
Krůpěje na listech akátů
Mě ale osvěžují
Leskem a průzračností
Vnímám tolik dobrých věcí
Na které jsem do teď
Nevytřepal čas z rukávu
Město stojí
Ve svých základech
Ve stoje laskavě počká
Až se z toho vyspím
Štíhlé obrysy
Kdysi elegantních klandrů
Mně připomínají
Vlastní omšelost
Z polí voní úroda
Nevěsta se usmívá
Na ženicha
Vše je, jak má být
10 názorů
pro mě verši bezvadně zachycené pocity a proměnlivost člověka versus město*****
Jasně, toto je napsané ze vzpomínek. Naštěstí už alkoholu neholduji. Jsem vděčný, že to tak je.
Kvůli tomuhle stojí za to sednout si někde úplně sám, tak na dvě tři piva, víc ne.
Jsem právě na odchodu, ale tip pro tebe ještě stihnu.
Když člověk vyleze z hospody na boží světlo, může být raněný krásou přírody a po kdovíjákých hospodských hovorech může mít i zvýšenou potřebu poezie. Zvýšenou potřebu vnímat jinak a vyjadřovat se jinak než tam uvnitř.