Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNĚKDY STAČÍ JEN MÁLO K RADOSTI
Autor
vesuvanka
Dílo tu už kdysi bylo, ale teď jsem je jen trochu upravila a doplnila obrázky.
Při svém pobytu v lázních v Teplicích jsem se vždy těšila na odpolední volno, kdy jsem chodila na procházky a podnikala výlety do okolí za poznáním přírodních krás severočeské krajiny. Často moje cesta vedla na znělcový Doubravský vrch, odkud, byl krásný výhled na České středohoří i na Krušné hory, pokud jsem měla štěstí, že se mi krajina neschovala v mlze, což se, vzhledem k tomu, že byl listopad, stávalo často. Proto jsem na mapě hledala i jiné cíle a jednoho dne zlákalo mě úpatí Krušných hor.
Žádný problém. Autobusem jsem se svezla do Dubí, odkud jsem mohla pokračovat pěšky po žluté značce, vystoupat na Židovský vrch a odtud zpět do Dubí po modré značce - udělat si malé podkrušnohorské kolečko. Počasí bylo lákavé. Byl to jeden z krásných podzimních dnů, kdy sluneční paprsky rozehrály symfonii teplých barev podzimu. Oblast kolem Teplic jimi doslova hýřila. Jsou tu většinou listnaté lesy. V autobusu jsem se otáčela za kučeravými tmavě rezavými středohorskými kopečky, kde se zvláště vyjímala jejich královna Milešovka.
Míjíme nádherný, exoticky působící kostel Santa Maria, který byl postavený v letech 1898 - 1906 z iniciativy hraběte Clary-Aldringena a místních obyvatel. Projekt vypracoval italský architekt P. Bigaglio, inspirací byl kostel Santa Maria dell Orto v Benátkách. Na stavbu byl použit italský bílý a červenavý mramor.
A už je tu konečná a já se vydávám na svoji "objevitelskou cestu" po žluté, která mírně stoupá a zavádí mě do bukového lesa. Podél cesty vpravo bublá potůček. Tady začínají hory s názvem Krušné. Zatím se krušné vůbec nezdají. Naopak. Slunce se slabě opírá do korun buků s šedostříbřitými kmeny a větvemi a listí v barvách mědi dodává jas. Kam se paprsky nedostanou, tam je temněji, což dodává lesu větší hloubku. Je bezvětří a listí jen zvolna a neslyšně padá k zemi, kde vytváří červenavý koberec, z něhož vykukují spletité kořeny stromů a místy šedavé kameny. Nebude dlouho trvat, kdy první mrazík promění obraz lesa. Z hustého koberce se budou tyčit stromy s bezlistými větvemi perfektně graficky vyvedenými. Obloha zešedne a objeví se první vločky sněhu....
Klid lesa prořízne ostrý křik sojky, která hlásá všem jeho obyvatelům příchod vetřelce. Přelétne z jednoho stromu na druhý a pak letí někam dál a cestou ještě zakřičí. Přes cestu přeběhne srnka v zimním šatu. Stoupání začíná být strmější, ale to mi vůbec nevadí. Nepotkávám tu jediného člověka, kdo by se hrabal do takového kopce, no já jsem ve svém živlu. Vnímám barvy, zvuky a neopakovatelnou vůni podzimního lesa. Klid lesa, k němuž patří i zimní nesmělé a smutné trylky sýkorek, jež se ojediněle ozývají.
Pak přichází nejpříkřejší úsek cesty, který mě zavede k místu, kde se podle mapy mají křižovat značky. Teď bych měla pokračovat po modré vpravo a okruhem se vrátit do Dubí.
Ale ouha! Křižovatka tu je, ale rozcestník nikoliv. Namísto modré značky žlutou křižuje zelená, která na mapě není. Pohled do mapy mě ujišťuje, že žlutou má křižovat modrá. Co to má znamenat? Že by změnili trasu a modrou zrušili a nebo jen přemalovali modrou na zelenou, ale proč? Není tu jediný člověk, který by mi poradil. Co teď? Vždyť se musím včas vrátit do lázní, abych stihla večeři - jako pacient na "křížek", tedy na nemocenskou, musím dodržovat lázeňský řád, k němuž patří i včasný návrat z odpolední vycházky . Měla bych vzít zpátečku po žluté do Dubí, ale cesta by byla delší než kdybych šla naplánovaným okruhem. Znovu si nevěřícně prohlížím mapu a všimnu si roku jejího vydání - 1961, je tedy 35 let stará. A možná, že právě to mě zláká vydat se po zelené, vždyť vede stejným směrem jako modrá na mapě. Ale co když někde po sto metrech změní směr? Brzy se začne šeřit. Není moc času na rozhodování a já, i když se strachem, zvolím cestu dobrodružství - vydávám se po zelené.
Původní modře značená cesta by mě dovedla asi po půldruhém kilometru k hájovně, Co udělá zeleně značená? Trochu klesá, ale zatím udržuje západní směr, který potřebuji. Sluníčko už je hodně nízko a já pozoruji, jak měděné odstíny buků tmavnou. Ještě naposledy se ozve sýkorka a pak se v lese rozhostí ticho, přerušované jen mými kroky po kamenité cestě a šustícími suchými listy. Dívám se pozorně pod nohy, abych nezakopla. A po chvíli to uvidím, leží to na cestě, hnědé, zakulacené a trochu větší, je to ovčí trus. Zajásám, hájovna je někde nablízku. A také byla. Teď mi bylo jasné, že nová zelená značka mě dovede do Dubí.
Po západu slunce se hodně ochladilo. V údolí již byla mlha. Z lesa jsem vyšla za soumraku, stanice autobusu byla blízko. Stála jsem tu se studenými tlapkami, ale s hřejivým pocitem, že výlet se nakonec vydařil.
47 názorů
Jarmilo, moc mě těší, že ses k dílu znovu vrátila, děkuji za milá slova :-)))
Znovu jsem si přečetla tyto pěkné i napínavé zážitky z výletu. Hezké obrázky.
fialko, děkuji za přečtení, a mám radost, že se Ti vyprávění líbilo. Díky i za Tip :-)))
Ještě že to dobře dopadlo. Já jsem byla kdysi na takovém kurzu v Krkonoších a vedoucí nám dal číslo na chatu a abychom zavolali, kdybychom se ztratili, že pro nás přijede autem. Někdo říkal, že by se mělo otestovat, jestli to udělá, ale nikdo to nezkusil :)))
Prošla jsem se s tebou a podívala se na pěkné obrázky.
Břízo, díky. Měla jsem špatnou, tedy starou mapu z roku 1961 (výlet jsem podnikla v roce 1996), na níž byla modrá značka, která byla později přemalovaná na zelenou, což jsem nevěděla a novější mapu jsem neměla. Proto to velké překvapení na křižovatce, navíc jsem cestou nikoho nepotkala, abych se mohla zeptat. Předtím mě nikdy nenapadlo, že barvy značek mohou značkaři měnit.
:) že sis na procházce z lázeňského ústavu zřejmě popletla modrou se zelenou . . . nebo s měla špatnou mapu?
Při pravidelné dopolední vizitě pak lékař konstatoval barvoslepost . . . ;)
Luboši, děkuji za zastavení a milá slova. Kdybych přišla s křížkem po funuse, měla bych asi po další léčbě.
Jani, je dobře, že ses jako křížková nevrátila do lázní s křížkem po funuse.
Johano, děkuji za zájem, dílo s obrázky se Ti zobrazí na tomto odkazu:
Milane, děkuji za zastavení a milou odezvu k procházce i obrázkům :-)))
Růženko, mám radost, že se Ti líbilo, děkuji za přečtení a milá slova :-)))
Janičko, moc krásné, obrázky i povídání. Krušné hory jsou tajuplné a zvláštně voní *
blacksabbath
24. 09. 2020Já se to těchto míst asi nikdy nepodívám a tak děkuji moc za zážitky a obrázky z tvé cesty.....*/***************
Malovat štětcem i slovem, kam se mi to vytratilo? tak si aspoň tipnu radostí, že ještě je co číst...
Romane, děkuji za nahlédnutí a milou odezvu k obrázkům. Moc mě těší, že se Ti líbí :-)))
Jana, vďaka aj za odkaz.
Irenko, Maruško, Jardo, Alice, Renato, Aru, Peter Romane a Liduško,
potěšili jste mě svým zastavením, milými slovy i Tipy, děkuji :-))). Nevím, čím je způsobeno, že se někomu nezobrazují obrázky (jsou dost velké), a tak přidávám přímý odkaz na dílo s obrázky, uveřejněné na Seniortipu, které jsem překopírovala na Písmáka:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=6033
Krásně jsi nás povodila krajem slovem i obrázky a ještě i trochu napětí jsme si s tebou užili a vše dobře dopadlo :))***
Karpatský knihomoľ
24. 09. 2020Bohužiaľ, ja obrázky nevidím.
děda vždycky říkal, že se někam dojde, sice pak výlet natáhl o hodiny, ale došli jsme :D
S turistickými značkami je někdy potíž. Z vlastní zkušenosti vím, že někdy na křižovatce není značka žádná, ačkoli podle mapy tam má být, někde jsou zas pro jistotu dvě za sebou. Určité dobrodružství je to vždycky. Jsmem ráda, že to Tvoje dobře dopadlo a že sis užila krásný podzimní výlet.
Díky za obrazového průvodce krajinami, kam se nikdy nepodívám. Díky tvým slovům a malbám si je ale dokážu velmi dobře představit.
Jen trocha napětí a nejistoty, ale převážně radostná procházka podzimní přírodou. Šel jsem s tebou.
Irenko, přesně tak. Právě ten ovčí trus mě zbavil pochybností o cestě a utvrdil, že jdu správně. Děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))
To musel být krásný výlet. Někdy stačí věřit slunci a držet směr. :-)))
Jani, kolik radosti, jak nasvědčuje název, dokáže vyvolat hromádka ovčího trusu :-)), když je objevena v pravý čas!