Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘíjen (03.10. 2020)
Autor
Vargstjern
Zobákem chladným, když říjen do září
vyklove med a okr, nachem prozáří
navlhlé haluze; ten svět, co zmizí záhy.
S tiárou ze zlata, tak pyšný, skoro nahý
konfetami přepestrými zasypává zem.
Požár ten uhasí brzy kat listopad,
Políbením z temnot, že by vážně vskutku rád
předal hrobaříkům vnadný tvůj diadém.
2 názory
Vargstjern
03. 10. 2020Zdravím Radovane. Zachoval jsem archaický slovosled schválně, ale taky jsem nad tím uvažoval, že modernější varianta by nebyla úplně od věci. :) Svět, co zmizí je obraz barevných stromů, které budou v listopadu minulostí. :)
Radovan Jiří Voříšek
03. 10. 2020Říkám si, jestli by nebyl lepší slovosledy: "chladným zobákem" a nebo "tvůj vnadný diadém". Další spojení - požár ten mo přijde moc knižní
navlhlé haluze, ten svět, co zmizí z dáli - tento verš mi přijde neseurodý a to proto, že první část mluví o běžném podzimním úkazu a najednou přijde až existencionální téma mizejícího světa v dáli