Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte secobykdyby
Autor
agáta5
brát si tě nebudu
jen si tak povzdechnu
cobykdybyatakdále...
na prasklý skleničce visíš jak akrobat - nemůže do koše rozcelit rány
co přešlo v klikyhák
snadno přeměřím ocasem draka
lásko, jsem trošku šupinatá
stahuju penízky do portmonky
už tam mám prstýnek
prasklej šev
půl palce prachu
cítím tě za zipem jak krásně rozpínáš maličký ruce
tebe jsem zadřela pod nehet drakovi
co mě teď provází půlnoční tmou
až pak se rozsvítím
až...
píšu ti s pokorou o letu nad lesem
o světlu které mi patří
polknu ho neboj se
včas
10 názorů
Pro mne je největším kouzlem v přechod z poloviny předposlední sloky do úplného závěru, dále setrvalý stav přemítání, nakolik korespondují ještěrky s dračími bonsajemi, případně bonsaji. Což určitě souvisí se zjevným pohádkovým odkazem již od samotného názvu.
A správně, jakkoli nemám zrovna úplně správně času, jsem toliko ráda, že ses tu zastavila se svými řádky. Ahoj, ag!
stahuješ penízky do portmonky? :) Měla bys je probendit s lehkejma drakama ... milé tě číst:)
Evženie Brambůrková
03. 10. 2020Líbí se mi.
blacksabbath
03. 10. 2020na prasklý skleničce visíš jak akrobat - nemůže do koše rozcelit rány...
polknu ho neboj se včas.....parádní...*/*********************************
Jani, i přes ty kopačky hned v prvním verši jsem dočetl až do konce a mávám ti do dáli spíše malou než obří rukou. A přeji, ať není všechno na draka.
Pohádkově ještěrčí, přesto "ze života" :-)... parádní, zvláště poslední sloka.