Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
10. 05. 2002
1
0
1035
Autor
aniky
Hvězdy padají a já nemohu spát.
Závojem černým jak tma halíš své tělo.
Zavírám oči a nechávám si zdát,
líbám tě, hladím, jím tvoji něhu.
Dělám víc než-li dělat se smělo,
já začnu se lkát, budeš-li má,
má-li se to stát.
Padají kapky deště chladné a cizí,
jsi tam uvnitř, ve mě, jsi jen má,
jsi jen má než sen mi zmizí,
jsi jen má a přeci cizí.
Sedím a poslouchám tvůj smích,
hltám tvůj hlas, tvé teplo.
Jsi vedle mne, jsi má a přeci cizí.
Jsi letní sníh,
sníh jenž padá na poušti,
déšť co rty nám smáčí,
jsi má a tak mne opouštíš,
jsi má a tak i cizí.
Děkuji, je to tak, spránvý tip na inspiraci, mimochodem je to jeden z nejoblíbenějších básníků jenž čtu a nutno podotknout, že jej v patách stíhá Charles Baudelaire
Inspirace Villonem ? Já osobně tohle přímo miluju :-) Je to k zamyšlení - TIP
Nutíku tohle téma je nesmírně obsáhlé ale máš pravdu neustále píši na stejné téma. Mé srdce se nemůže vykřičet z bolesti a zklamání které mě kdysi potkalo, byla to blondýnka bláznivá a pak již nic.Ale mám i jiná dílka, během týdne se k nim dostanu a napíši je. Díky za tvoje návštěvy a názory.
občas tím, že o té bolesti stále píšeš jí nezmírníš, stále ji oživuješ a přiživuješ...to znám...někdy vypsat se pomáhá, jindy ne :o) piš dál..