Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTanzér Lišman Gurka
Autor
Movsar
Tanzér Lišman Gurka
Lišman Gurka byl tanzér. Tančil velkolepě, ovládal snad všechny styly, dokázal tančit do všech světových stran, po i proti směru hodinových ručiček, na nohou i vzhůru nohama, tancoval proti i podle zdi, nohy mu létaly vzduchem jako kyvadla, svedl s nimi opisovat kruhy zároveň. Nadán nadlidskou výdrží, tancoval celé dny a noci. A kdyby jeho sólo viděl Baryšnikov, šel by dělat za kasu do teska, tak moc dobře Lišman Gurka tancoval.
Tancoval ale za zavřenými dveřmi, a tak nikdy nikdo Lišmana Gurku tancovat neviděl.
Libovůle osudu
Memlen Kašuba hrával na klarinet. Hrával na něj tak krásně, že když navečer procházely Maiselovou ulicí dívky a z okna pvního patra domu, v němž bydlel, slyšely tu hojivou hudbu, podléhaly náhlé libovůli. Memlen Kašuba je neviděl, okno jeho pokoje bylo umazané a služku, která by mu je umyla, si nemohl dovolit; ale cítil energii jejich těl. Ani dívky Memlena Kašubu neviděly, ale věřily, že je zrovna tak krásný jako zvuk jeho klarinetu. Když v roce '39 ghetto navečer navštívili vandalové, Memlen Kašuba zrovna hrál na klarinet za ušpiněným oknem svého pokoje, a tak je neviděl, i když jakoby cítil zvláštní energii jejich hněvu. Ani vandalové Memlena Kašubu neviděli, i když věřili, že tam za ušpiněným oknem někdo takový je. Toho večera Memlen Kašuba uhořel, dům spadl, dívky se ztratily. V náhlé libovůli osudu...
Soused
Soused z prvního patra hraje na heligón. Jako náhradní člen neustavené filharmonie musí trénovat i v sobotu ráno. Soused je Čech, ale jeho manželka je Ruska. V bytě žijí i s tchyní, která za nimi hned po svatbě dorazila z Magnitogorsku; tak to v Rusku, na Ukrajině a celé Asii chodí, že se za nevěstou do Čech stěhují celé rodiny. Je to ale hodná ruská bábuška, která nadevše miluje svého vnoučka. Celé dny se o něj stará, vozí ho v kočárku po Letné a pak ho uloží k popelnicím do dvora; sama pak čeká pod schody. Když si jednou všimla mého překvapení, vysvětlila: "On tam rad spy." A protože je děcko naspané od popelnic a tchýně něco povídá, táta v sobotu ráno hraje heligón.
5 názorů
To je zahráváním si s perceptorem, svádivé a vracející se ozvěnou. Bezva.
Mates Straba
05. 10. 2020Napínavé čtení, člověk je zvědavý na pointu. Podívám se na daší tvoje texty. Stojí za tip.
Libovůle osudu je sice hodně, hodně smutná, přesto je v ní pro mě poetické kouzlo***