Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

asi do věže

05. 10. 2020

487

Autor

Dagmaram

no nejsou ženské občas tak trochu i potvory? :-))

Vdechla jsem do tebe svůj strach.

Obezdila tě. Bez vody a chleba.

Zalila a nadrobila jsem do trávy.

Vyrostly růže,

kdo najde, ten hledal.

Častokrát,

chtěla jsem proniknout,

vidět tě spát.

Do studny bez přání

hups

dláto i kladivo.

Holýma rukama

zeď rozebrat

ani nechci.

10 názorů

Dagmaram

06. 10. 2020

Dát tip

Ahoj Kočkodane, já to tak vložila, protože mi to dělalo neplechu s formátem.

Chtěla jsem ti to v rámci odpovědi na tvou kritiku poslat. Ale dobrý člověk mě předběhl.

Jsem ráda, že jsi zavítal. Smajlík se širokým úsměvem

Dagmaram

06. 10. 2020

Dát tip

Ahoj Goro, jsem ráda, že se kousek líbil :-)

Dagmaram

06. 10. 2020

Dát tip blacksabbath

Ahoj Blacksabbath. Jsou to prostě nevyzpytatelné potvůrky :-)

Dagmaram

06. 10. 2020

Dát tip

Zdravím Alegno, jsem ráda, že to tak nevidím sama :-)

Kočkodan

06. 10. 2020

Dát tip

Tak už obsah díky dobrému člověku znám a

dílko roztrhat

ani nechci

;-)

Já půjdu z dílka asi do vrtule a souhlasím s prologem, protože jsi tentokrát vložila nějak jinak, pročež jsem si mohl přečíst jen ten prolog a název. Ale věřím, že si příště už zase počtu víc. (optimistický smajlík)