Li Čching - čao : Podvečer

En,

evropské překlady musejí být evropské. Jaké jiné mohou být ? U výtvarného umění je to něco jiného. Tam třeba náš malíř Straka mphl uspět i v číně, protože si osvojil  ducha čínské malby. To v poezii možné není. Tam je jedna poetika založená na naprosto odlišných principech transponována do zcela jiné poetiky.

Co se Větru nad jezerem týče, potěšilo mě, že někteří přesně pochopili, že ta báseň "teče", že je to tekutá báseň. Asi je to otázka idndividuálního vnímání poezie. Dnešní poezie se podobá surrealistickým kolážím ze třicátých a čtyřicátých let.  Není "tekutá". Jsou to jen v podstatě nesourodé obrazy, mezi kterými vzniká jakési podvědomé napětí.  Je to jen koláž ze slaboduchých obrázků. Jsou to bezduché vystřihovánky. Je to degenerovaná literatura. 

Vycházím z tohoto dokumentu: https://www.csfd.cz/film/728806-van-gogh-japonsko/prehled/

Um, napsalas, že "překládáš" v uvozovkách, proto jsem napsala "z češtiny do češtiny", jak mi posléze docvaklo. Vítr nad jezerem, já ti nevím, zní mi tam "zhudebněle" jen to rákosí. Buď mi ty evropské překlady přijdou moc "evropské", nebo mi od tebe sednou jiné věci. Třeba ten Bukowski, ovšem kromě toho pokusu se slangem. Měla jsem pocit, že to nějak nejsi ty. Nečekala bych, že tě jeho tvorba až takhle ovlivní. Ovšem to ovlivnění ti věřím, musel tam být "přímý zásah" :-)

Nemyslím, že by si Japonci rozuměli s Van Goghem. Van gogh je jako kreslíř naprostý neumětel a japonské dřevořezy se spíše podobají americkým komixů, je to perfekcionistický linearismus. Japonci milují Alfonse Muchu. Jsou jím posedlí. Připadá jim, že on je jejich malíř. A za života Muchy byli naopak pro něj inspirací Japonci.

Zeptal jsem se špatně, ale dostal jsem zajímavé odpovědi. Zase jsem chytřejší. Na básně se rád podívám, ale nevím, zda budu tyto parametry umět posoudit. Pro mě je zkušenost dálného východu tak vzdálená, že mi čínské texty připadají nepřeložitelné na více rovinách. Mám pocit, že umění a běžný život zaujímají jiné výseče v prožívání tamních lidí, než jak to bývá u nás. Pro mě je už Polsko jako Čína a Čína jako mimozemšťané. Na druhou stranu se mi líbil oboustranný dialog mezi Van Goghem a Japonci, který jsem sledoval v pěkném dokumentu. Další společný bod vidím třeba ve feng shui, které se podle mě dá spojit s učením o psychologii západu. 

Pokud mě může čínská poezie oslovit, tak pro mě Čínané mimozemšťany nejsou. 

Píšeš o vázaných verších. Nejsou jako Stroganov v McDonaldu? A zase, není stroganov i tam lepší než hamburger? 

En,

ještě se sem vracím. Myslím, že z oněch devíti básní Li, které jsem přebásnila(nikde neprohlašuji, že překládám) jsou nejhudebnější Vítr nad jezerem a pak Zvedá se vítr - předsmrtná báseň Li Čching - čao. Zajímal by mě tvůj názor na "znovuzhudebnění" Větru nad jezerem. 

En,

dá se říct, že překládám z volných veršů do vázaných, v tomto případě do alexandrínu, který existoval ve středověku v Evropě již ve dvanáctém století, tedy za života Li Čching - čao. Včera jsem začala překládat z volných veršů do vázaných i samu sebe. Potvrdilo se mi, že některé lidi docela baví číst stejný obsah jednou "volně" a podruhé zas "vázaně".

En,

já vůbec neumím čínsky. Jen vím něco o čínských básních  obecně. Hodně jsem jich viděla "v originále" a to jak psaných čínskými znaky, tak i foneticky přepsaných do latinky. Včechny básně Li jsou texty psané na melodii už existujících lidových písní. Ale i kdyby to byly "volné" básně, všechny asijské jazyky podobné čínštině jsou zpívané. Asijská báseň je tedy vždy primárně zvuková záležitost a z tohoto úhlu pohledu je nepřeložitelná. Oldřich Král, asi náš největší současný sinolog, radí, aby překladatel tlumočil především obrazy, protože čínské básně jsou i velmi obrazné. A tím se řídím.

Markel,

vím, že jsi na klasiku a tohla je klasika prověřená sedmi staletími.

Alegno,

moc děkuji za hvězdičku.

Kaji,

to se tak rozhodně říct nedá. V minulosti jsem měla přítelkyni, která ovládala čínštinu i japonštinu a s tou jsem mohla spolupracovat. Ona text přeložila po obsahové stránce a já jsem z toho pak udělala básničku. V případě Li vycházím jen z překladu Ferdinanda Stočese a dělám z jeho volných veršů verše vázané, protože - původně to byly přísně pravidelné vázané verše.

Nebo "překládáš" z češtiny do češtiny? Jsem natvrdlá :-/

Přiznám se, že podobné přebásňování moc nemusím, těžko říct, který z překladů evropských autorů víc vystihne originál, když o čínštině nemám ani tuchy. Tento tvůj překlad je mi ale blízký. Jestli tedy autorčiny originály opravdu vládnou tak precizním rytmem, nebo i rýmem. Kde ses naučila čínsky?

můj šálek *

Evženie, to vystihla, jen se přidávám*

Překládáš z čínštiny?

Tak můžeš číst alespoň mé překlady Li Čching - čao. Zatím jich mám napsaných devět - a když nic jiného, mohou přinést čtenáři, který o středověké čínské poezii nic neví, aspoň základní představu o jedné světoznámé reprezentativní básnířce. Přečíst si stejnou báseň ve dvou překladech paralelně může tu představu ještě zpřesnit.

Znám velmi málo čínské malířství, ještě méně Lao'C a skoro vůbec čínskou poezii. Skoro je hodně nadsazené. Vše z tohoto bych rád znal víc. 

Máš rád čínskou poezii,Kaji ? 

pěkné

Rhodesie,

jsem ráda, že se líbí a moc děkuji za tip.

Moc hezké, Marku. Jen toho sexu by asi bylo na středověk v závěru básně až příliš. Moc děkuji za básničku i za tip. 

Evženie,

jsem ráda, že se se mnou cítíš dobře i ve staré Číně.

blackie,

v básních Li je toho hedvábí, zala, šarlatu, nefritu a různých květin tolik, že to až připomíná Muchovy obrazy sedm set let před Muchou.

Nádhera. Tip.

Končí den úmorný a v dešti větřík vane

Hlas flétny z bambusu umlkl, když tvář líčí

žena, jež rozkvétá v zrcadle milovaném

zdobeném lotosy z těch nejzjevnějších příčin

Hedvábím prosvítá pleť čistě sněhobílá

když plachým pohledem spočine na svém choti

Je vlastně nemožné, že by ho nedobyla

Pak v chladu podušek svou vášeň neukrotí…

Je to opravdu půvabné.

krásné obrazy s odrazem v zrcadle....musím vypíchnout tvou ...Pak dlouze líčí se - tak bledá nad hedvábím nad zlatem, šarlatem pleť jak slonová kost...Svým plachým úsměvem v zrcadle chotě vábí: dnes chlad mých podušek ocení noční host. !!!!!!.....*/********************************************