Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLi Čching - čao : Vodní hodiny
Autor
Umbratica
P O D J A S N Ý M N E B E M
Pod jasným nebem
uprostřed podzimu
krouží mé smutné myšlenky.
Se zlatem chryzantém
blíží se svátek
devátého dne
devátého měsíce.
Zkouším si nový šat
z jemného hedvábí,
po doušcích upíjím vlahého vína.
Poryvy větru,
přeprška deště,
svěží chlad.
Když žlutý soumrak
vkrádá se do dvora,
úzkost mě přepadá.
S hlavou střízlivou
znovu srdce steskem se svírá.
Jak jenom unést
dlouhou noc bez konce ?
Blednoucí luna chladně svítí
na prázdné lůžko.
Slyším pradleny natloukat prádlo,
tichý zpěv cikád
a vodní hodiny,
jež líně měří čas.
přebásnil Ferdinand Stočes
Vodní hodiny
Nad zlatem chryzantém dnes myšlenky mé krouží,
můj smutek s podzimem je hlubší než kdy dřív.
Už nejen zrcadlům své nové šaty toužím
s nadějí předkládat zas a zas na odiv.
Jen víno zbývá mi a vzpomínky a vítr,
déšť tluče do oken a ze tmy vane chlad,
smích pradlen v přízemí mě z polospánku vytrh
a dál jen cikády... Jak unést nesoulad
své věčné samoty a nekonečné touhy
smět s tebou sdílet čas, smět poslouchat tvůj hlas ?
Ve vodních hodinách se topí večer dlouhý
a luna v oblacích a marná touha v nás.
přebásnila Umbratica
18 názorů
tiež si myslím, že tvoje prebásnenie je lepšie, podarilo sa ti viac sprostredkovať takú tú clivosť *
Sveřep,
ani jsem nevěděla, že tě zajímá i takováto klasika a příjemně mne to překvapuje. Díky za tip i za chválu.
Štírko,
jsem ráda, že se líbí. Ještě mi zbývá vložit poslední dvě básně z tohoto cyklu. Ráda bych to stihla do konce října a od listopadu zase začala s něčím novým, ale netuším, zda se mi to podaří. Haiku 6 dostalo sice 15 tipů, ten poslední od tebe, za což moc děkuji, ale systém mi další místo v hlavním seznamu děl neotevřel.
Aleš Novák mi kdysi sliboval, že se tady někdo takový najde.(Jeho texty už ledakdo zhudebnil.) Tak třeba se dočkám. Jsem trpělivá jako pavouček.
blacksabbath
28. 10. 2020tak to by bylo krásné....!!!!!....já o nikom nevim:-(
Blackie,
jsem ráda, že se ti verše hodí do pusy. ... Ještě kdyby je tak někdo zhudebnil.
blacksabbath
28. 10. 2020Um....musím říct, že když čtu verše nahlas...ty tvé se mi říkají snáz......přesně mi sedí k mým dnešním vzpomínkám.......děkuji....*/**************************
revírníku,
napsal jsi to pěkně : tvá mi zní o moc líp. Přesně o tohle mi šlo. Díky.
Evženie,
mně se s odstupem zdá, že je asi docela vhodné spojovat přebásnění ve volném verši a přebásnění ve verši vázaném. Ve skutečnosti psala Li své básně jako texty k už existujícím písním. Předpokládala tedy, že je bude někdo zpívat. Já jsem se pokoušela vrátit do obrazů onu hudbu, která tam jistě původně byla. Dala jsem tam hudbu svou, protože o té hudbě Li Čching - čao nic nevím.
Evženie Brambůrková
27. 10. 2020Ta tvá se mi líbila víc.
Goro,
možná ta báseň přesně odpovídá ročnímu období a náladě, která je venku. Další dvě básně Li, které mám v plánu tady zveřejnit, jsou vyloženě dušičkové. Doufám, že je zveřejním začátkem listopadu. Vyšlo to tak samo. Neměla jsem to předem naplánované.
Filosofko,
i pro Li bylo odloučení věčné téma. Její manželství je v Číně dáváno za příklad. Ideální bylo asi hlavně z toho důvodu, že oba manželé měli naprosto stejné zájmy : poezii a literární historii, oba pracovali na ohromné sbírce jakýchsi epitafů na náhrobních kamenech. Sbírali přímo i ony kameny, takže sbírka zabírala mnoho komnat v jejich paláci. Během válek, ale sbírka i palác vzaly za své, zůstal ale katalog a opisy textů, které opsala Li Čching - čao, takže ona je vlastně i významná literární historička. Aspoň, že tedy ze společné práce obou manželů něco zůstalo. Ne sice fizicky, ale jako zdroj informací.