Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJede nocí II.
Autor
LaMouette
Jede nocí ..
Jede nocí s mužem..
Je vmáčknutá do sedadla toho luxusního auta a pozoruje, jak kužely světla ukrajují tmu a polykají jeden kilometr za druhým. Po očku sleduje muže vedle sebe, jak pozorně sleduje silnici před sebou a spokojeně se usmívá. Je trochu unavená a večer byl náročný a ještě zdaleka není u konce. Ví, co ji čeká, věděla to už ve chvíli, kdy váhala u dveří jeho auta a zachytila jeho udivený pohled.. nadzvižené obočí.. Zadívala se mu upřeně do očí a s úsměvem nastoupila.. A teď tu sedí a tulí se ke své kabelce.. On se k ní otočí, koutky úst mu na moment povyskočí nahoru a lišácky na ní mrkne.. Ona mu úsměv oplácí, ale nedokáže zakrýt ten zvláštní pocit.. ostatně jako už tolikrát a raději zapíná rádio. Ví, co ji čeká a přeje si, aby to trvalo co nejdéle, ale je jí nadevše jasné, že čas bude utíkat.. jako už tolikrát. Po očku se na něj dívá.. je moc milý společník a pěkný, dá se říct, že i přitažlivý... dělají se mu kolem očí vrásky, když se usmívá, jak si všimla už v drahé restauraci, kde s ním strávila celý večer. A ona ví, co ji čeká, ví, na co on myslí, snad proto, jak se usmívá nebo proto, že ji právě položil pravou ruku na koleno a pomalu ji hladí po celé délce stehna.. usměje se na něj, protože jí to dělá dobře a oplatí mu pohlazení po tváři.. jako už tolikrát.. Myslí na svoji nejlepší kamarádku, strávila u ní celý den.. dlouho ji neviděla, tak si celý den měly co povídat.. prohlížely rodinná alba a hihňaly se prvním milostným dopisům.. otevřely si lahvinku dobrého červeného a sdělovaly si důvěrnosti tak jako za svých školních let.. když v tom ji myšlenky přeruší jeho hlas ".. dáma se nebaví? to budeme muset napravit.." honem omluvně mumlá své ..promiň a začne švitořit ty roztomilé blbůstky, co muži tak rádi poslouchají.. jako už tolikrát. On se po chvilce začne usmívat a potichu si pohvizdovat, zatímco ona se snaží jen nezavřít oči a nevrátit se ke svým myšlenkám. Ale nejde to.. vidí, jak odemyká byt.. a pouští ho dovnitř.. nabízí mu něco k pití, nalévá sobě skleničku a rychle ji obrátí do sebe.. sedá si do kožené sedačky a pouští tlumenou muziku.. on si sedá vedle ní, políbí ji a začne rozepínat zip jejích jednoduše střižených šatů.. a ona.. jako už tolikrát.. ho bude líbat a objímat jako by to bylo naposledy.. neví, kdy ho uvidí příště.. neví, kdy se mu bude dívat do očí.. cítit jeho polibky, doteky.. cítit, jak se mu oddává do posledního výdechu, jak prohýbá svoje tělo jako strunu a on na ni hraje tu neopakovatelnou melodii.. jako už tolikrát.. neví, kdy uslyší jeho milostná slůvka šeptaná jí do vlasů.. jeho úžasné tělo.. jeho sílu, pevnost, pot, oddanost.. pocit, že naplňuje a zároveň je naplněna.. to všechno miluje.. a přitom ví, že je to možná naposled.. Tok myšlenek přeruší zaječení brzd.. "Zatracená srna, to bylo o chlup!".. ona jen posbírá rozsypanou kabelku a radostí se zatetelí.. ještě jedna dvě křižovatky a sláva, je doma.. zhluboka se nadechne, usměje se a snaží se zahnat tu představu úchvatné, okouzlující a milé ženy, kterou odpoledne opustila.. a do jejíchž očí se nemohla celou tu dobu zpříma podívat..neboť..
..jede nocí s jejím mužem.