Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCestou z hospody
Autor
PavelK
Jen tak po mne jukl
jak před hospodou
nasedám na na kolo.
Na konci ulice
velikánský pes.
14 názorů
Až haikuovitá momentka, pro čtenáře, který nebyl v tvé kůži, kdyžs mu ujížděl :)
Blacksabath jedním slovem jsi dokázala vyjádřit hodně moc. Super komentář. Dík.
Je to pro mne docela tipické dilo. Nemusí se každému líbit a já Ti děkuji za upřímnost, moc si ji cením Safiáne.
uf......*/***
Bezvadná zkratka. Příběh jako stvořený pro fantazii čtenáře.
Byla to zvláštní chvíle. V létě jsem si večer občas dal okruh na kole a cestou zpět jsem se stavoval na pivo v nedaleké vesnici. Domů jsem jel za tmy, když jsem s kolem vyšel na silnici za posledním domem mým směrem přecházel líným krokem obrovskej pes. v půlce sinice se na mě podíval, byl to jen okamžik, ale ten pohled byl neuvěřitelný, nikdy na něj nezapomenu, a jakoby bez zájmu zmizel za posledním plotem. Když jsem tím místem projížděl zpoza toho plotu na mě vystartoval, zvýšil jsem mnohonásobně frekvenci šlapání a ujel mu. Když jsem příště o tom vyprávěl jednomu místnímu člověku, říkal, že to viděl. Čekal jsem že řekne, toho se neboj, toho znám, patří tomu a tomu, ten je velkej, ale nic nedělá. Řekl, že ho tam nidy před tím neviděl.
Dík Můrko.
Tomu bernardýnovi se soudkem rumu bylo hned jasné, že už máš pro dnešek natankováno...
Mimochodem – „nasedám na na kolo.“ má dokumentovat alkoholem podmíněnou neohrabanost při přemísťování zadečku na sedlo bicyklu? :-)