Dlouhá cesta

Šťavnatá dužina rtů hebkost popraskala

Měsíční krajinu jemné duše spolknul led

Tlak temné hlubiny rozdrtil centrum citu

Zůstaly poslední jen zbytky leukocytů

Vyvřelé magma, suchý písek, tvrdá skála

Slova co mají smysl zašeptals naposled. 

Na modrém blankytu se mraky pohádaly

A lesní studánce se zamlžily oči

Mech ztvrdnul údery kroků alfatyrana

S kapkami deště chtěl beatovat až do rána

Pstruh myšlenky co chytil zdá se příliš malý

Z bystřiny potoka ven nikdy nevyskočí.

Na dosah měl jsi poklad El Dorada

Namísto toho dostihla vše zrada.