Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVděk za každej štěk
Autor
trojort
Rozvázala se mi tkanička.
Tak jsem se dal do breku, protože jsem myslel že o tu podívanou přijdu.
Taky jsem byl najednou sám.
To v dětství není moc dobrý.
Dětství není na samotu dělaný.
Dětství je houf.
Na poli za vsí musel nouzově přistát větroň.
Bylo vidět, jak ho nechal vítr na holičkách a on klesal k zemi.
Obě naše armády přestaly házet hlínu na klacku a běžely jako o závod, aby si ho prohlédly.
Něco takového tady nebylo každej den.
Díky té tkaničce jsem dorazil na místo přistání poslední.
Tam už se odehrávalo velké okukování letadla i pilota.
Ten pilot měl pro nás stejné kouzlo jako ono letadlo, protože to byl člověk který létal.
Byl nám stejně nedostupný jako lidé, co se objevovali na TV obrazovce.
Teď najednou stál mezi námi.
Gott by neměl větší úspěch.
Dostalo se mi té cti, co by nejmenšímu, že mě usadil do kokpitu letadla, a já jsem mohl hledět fascinovaně na palubní desku plnou budíků.
Na páku, co se jí říká knipl, a taky za ní zatahat.
Byl tam i padák, který pilot nemusel použít, což byla škoda, protože to by bylo ještě větší vzrůšo.
Mohli bysme si zahrát na německý vojáky, co pronásledují anglickýho pilota, který ho sestřelily.
I když to bych nejspíš propásl.
Tkanička mizerná.
16 názorů
jaroslava. anna
28. 11. 2020Příjemné počtení. T.
Je to romantický a napínavý. Ani jsem netušil, že máme tolik armád co házej hlínu.
Hezký. Začátek se mi líbí nejvíc. Dětství je houf. Ke konci trochu ruší ten Gott, ale možná to tak bylo.
Evženie Brambůrková
17. 11. 2020Ten dětský náhled je super.
Hmmm...
Tak tohle jsem jako dítko nezažil... Akorát se kousek za naší vesnicí vyboural náklaďák IFA který vezl černé uhlí. Ale já když jsem se k němu konečně dostal tak už tam to uhlí nebylo...
blacksabbath
15. 11. 2020Tkanička jedna......ale jinak jsem si s chutí početla....*/*************
Tkanička mizerná byla, tvoje dílko ne. (však by se také jinak jednalo o obrovské překvapení)
S výhradami mnohdy ke slovosledu a podobným nezbytným detailům udělují tip za bezvadnou atmosféru, kterou jsi beztak vytvořil
Troji, tvé miniatury mají pokaždé kouzlo - nikdy neuhodnu, kam v nich tvá imaginace dokráčí, když začátky jsou "obyčejné" jako zde tkanička ... díky za ně. Hezké čtení nejen na neděli.
.........
Věci kolem nás by vždycky mohli bejt lepší. - mohly
Na tebe až překvapivě nostalgické, ale mně se to líbí.
Píšeš, že dětství je houf. Já jsem prožila předškolní věk u babičky na Venkově a tehdy to byl opravdu Venkov s velkým V, jaký už dnes neexistuje. Houf se konal pouze o prázdninách a zahrnoval jen bratránky a sestřenice. Od první třídy bylo všechno jinak.(Letadlo letí nad řekou II před sebou cestu dalekou II loď pod ním zdá se maličká II jak papírová lodička...) Zjistila jsem, že jsem kupodivu dost kolektivistický tip. Podobné zážitky, jaké ty jsi měl s kluzákem, jsem já měla s helikoptérou při první návštěvě u armády. Takové návštěvy tehdy byly na prvním stupni na denním pořádku a nevím, jestli i dnes jsou děti soustavně vychovávány k militarismu jako my za krále rudého klacka. Za tvou básničku tip a dík za trochu té nostalgie.
Tkaničky jsou protivné. A piloti fajn. Je dobré, když se to v životě zkombinuje. :-)
S těmi letadly je to nějaké podivné. Zrovna mi jedno také létá v hlavě a já přemýšlím, jak myšlenky a představy přetavit do nějakého toho textu.
Díky za pěknou chvilku při čtení.