Mariánský sloup

v tom tvojom písaní je niečo starosvetské a nemyslím to negatívne, je pekné sa stretnúť aj s takýmto štýlom básnenia. sú tam veci, čo mám rada, veľa obrazov a dokonca aj akési morálne ponaučenie a aj akási clivosť, ktorú niekedy v človeku vyvolávajú sochy svätcov...*

Markel,

ty se měj taky pěkně a hlavně to nepřeháněj s uklízením a dopřej si vždycky i chvilku na kafe s někým, s kým se dobře povídá. Svátky jsou ještě daleko a já teď pracuju na své "přací" básničce, kterou zveřejním až před vánocemi.

S těmi kritikami jsem neměla na mysli tebe, ale spíš začátečníky. Je tady plno docela nadaných lidí, kteří jen čekají, co jim kdo řekne na jejich dílo a jinak - nic. Občas se sem třeba po čase vrátí někdo, kdo měl kdysi úspěch a jen vkládá díla a mlčí a jen se rozhořčeně diví, že na jeho díla nikdo nereaguje. Právě včera večer jsem na to téma psala kritiku klíčnici.

hm, taky mám rezervy, co se psaní kritik týká, mám vždy dojem, že se k dílku někdo už někdo nade mnou v podobném duchu vyjádřil, tak nač nosit dříví do lesa, ale polepším se :-)), měj se pěkně, předvánočně

Markel,

kdysi jsem se tady bavila o počátečních poměrech na Písmáku s blbjenkou, taky mi psala o tom, jak jste se tu dřív podporovali a že bylo celkem běžné dostat třeba čtyřicet, padesát tipů. Dnes je tedy jen pár lidí, kteří komunikují, ale většina nováčků jen vloží báseň a čeká , co se bude dít. Jako by tu všichni byli kvůli nim. Sami nejsou ani ochotni dát tip, natožpak napsat kritiku.

Pen,

ale mně se taky některé Nezvalovy básně líbí. Dokonce jsem je použila jako prolog k některým svým dílkům.

líbilo * a vše už v diskuzích výše řečeno, jak v dobrém tak v nedobrém duchu. Nic překvapivého na zákonitostech vývoje lidské společnosti, jde to do kytek, jsme už shnilé jablko, jako Římané. A většina lidí si to neuvědomuje a pokud ano, nemá prostředky na změnu. Nejsem z toho smutná, jen konstatuji. Co se týká Písmáka, tak si vzpomínám, že když jsem sem přišla před 15. lety, tak na moje básnění byly zajímavé odezvy, jak od pro mne šokujících: co to je za sračky, až po lehké pošimrání mého ega: můj šálek, skvělé :-)).  Proč to píšu. Bylo mi na Písmáku kdysi lépe, živější jsem si připadala. Nyní si občas připadám tak nějak umělohmotně.

některé Nezvalovy texty se mi líbí velmi, to nemůžu popřít... 

("Kouzelník vstoupil do pitevny..." ;))

Safiáne,

teď jsi konečně trefil hřebík na hlavičku. Přesně jsi pochopil mou roli v této hře. Jsem Pieridka, jsem Marsyás, jsem Arachné. Jsem odsouzená k věčným prohrám s bohy a armádou jejich krvelačných múz. Jak bych se ale  já, opozičník z povolání, sama mohla proměnit v múzu a včlenit se do družiny mně odporného Apollóna ? To on především je propagandistou číslo 1, nacistou starověku. Já věru nepodléhám žádné dnešní propagandě a žiju podle starověkých mystérií. Jsem Pieridka a tak se tedy proměním ve straku a odletím do hlubokých hvozdů za humny Vyhnálova. Vlastně je dobře, že jsem byla tak neúspěšná. Kdybych byla o řád úspěšnější, mohla bych se stát Orfeem a být rozsápána písmáckými bakchantkami.

zeledo,

já mám na Nezvala ale v podstatě stejný názor jako ty. Žil v době(míním tím teď padesátá léta), kdy se každý umělec musel postavit na tu nebo na onu stranu. Dnešní doba už není tak vypjatě antagonistická. Dnes by mohl pracovat na své kariéře, aniž by do toho musel zatahovat politiku. Jenže - právě v tom je i kámen úrazu. Žádná strana a vláda by ho nepodporovala a on by byl veličinou jen v básnickém ghetu. Veřejnost by ho neznala, i kdyby byl třeba v rámci gheta velmi významný. Veřejnost totiž nezná žádné současné básníky a vyjímkou je možná jen Žáček, o jehož jedné slabikářové básničce se v tisku a na internetu bouřlivě dikutovalo z genderových důvodů, neboť tuto diskusi rozvířily feministky.

Um, konečně diskuse vyjevila, že nám překážejí slova. Pro každého znamenají něco jiného. Ty asi nebudeš individualista v plném významu toho slova, vliv propagandy všeho druhu na tvé názory je příliš zřejmý. Jsi větší Pieridka, než si myslíš. A já bych místo Pieridky chtěl slyšet soudobou, byť do klasických šatů oblečenou, skutečnou Múzu.  To je tak daleko od sebe, že se asi nepotkáme.

Po dlouhé době jsem se opět na Písmáku objevil, ale jen proto, aby mne nesmázli. Jsem rád, že jsi pořád stejně svá. Naprosto souhlasím s tvým komentářem v 17.48. Moderní poezie je spíš úpadková. Nemyslím si, že Písmák má bůhvíjakou literární úroveň, proto jsem přestal dávat články i básně. Ne zcela souhlasím s tvým názorem na Nezvala. Nepsal jen socialistické básničky. Většina jeho starších prací je kouzelná. Já se soustřeďuji pouze na své psaní. V létě mi vyšel román a na podzim už sedmá kniha, kterou jsem psal na objednávku. Přeji ti hodně elánu a trpělivosti s Písmákem. 

Jo, a ta báseň je formálně i obsahově skvělá. 

Jen mě zajímalo, co čteš. To je celé.

Já třeba čtu věci, které vyšly řekněme od druhé války, spíš jen výjimečně.  Ovšem ty ses ptala zrovna na současné věci, tak ti odpovídám právě na to. 

Inge,

nevím, co si slibuješ od takovéto diskuse. Když jsem na Písmák před lety přišla, představovala jsem si, že tady bude diskutovat každý s každým a že tady bude možné přesvědčit ostatní o své pravdě. Velmi mě překvapilo, když mi většina lidí ani neodpověděla na kritiku. Brzy jsem pochopila, že komunikovat se dá jen s někým a že je tu velká skupina lidí, která se se mnou nikdy bavit nebude. Říkám té skupině sekta, já si absolutně nevšímám jich a oni si zase nevšímají mne. Kromě sekty je tu ale tak osmdesát procent ignorantů, o kterých ani nevím, proč tu jsou. Žijeme v bublinovém světě a já se bavím jen s těmi, kteří se baví se mnou.  ...Nesnáším současnou poezii a většina lidí to tady ví. Ty miluješ Kolmačku a Hrušku, já to respektuji, ale nevím, o čem bychom se spolu měly bavit. Já považuji současnou poezii za úpadkovou a pár let se jí už zásadně vyhýbám. Ty nestojíš o poučování o klasice, tak o čem bychom  spolu rozprávěly ?  ...Čtu to, co mi přijde pod ruku, pokud to bylo napsáno do roku 1989. Poslední dobou jsem tady propagovala Li Čching - čao, Préverta a Bukowského a pár čínských básníků. Teď se zabývám Březinou.

Za poslední větou měl být otázník.

Jak můžeš mít představy o nějaké hloubce? Tohle výrazivo je přece veteš, do které nás hastrošili kdysi na základce, moderní poéta má přece moderní Umbro teplákovku. Dík za rychlodiagnózu, překvapuje mě, že to šlo i bez moči počtou, že stačí, co jsem počtla.

Ale kdybychom připustili, že nekecáš a cosi si s hloubkou a ponořením nebo třeba i ručením spojuješ, co čteš ty a u koho to čteš.

Inge,

děkuju ti za upřímnou a obsažnou odpověď. Já Kolmačku i Hrušku svým způsobem taky uznávám a respektuji, dost toho od nich mám v knihovně. Jejich sbírky jsem si ale koupila jen proto, abych se podrobně seznámila s dobovými autory. O hloubce ponoru mám ovšem zcela jiné představy. Plně respektuji tvou literární orientaci a už je mi jasné, proč bychom si nikdy nemohly rozumět. Přeju hodně štěstí do další tvé etapy tady na Písmáku.

Nevím, jestli tu někdo má hloubku, neznám to tu, nemám bublinu. Byla jsem tu naposledy před –. Nevím.

Našla jsem v počítači pár textů pro jednoho z jedné kapely. Chtěla jsem si je pověsit na Totem, kde jsem byla dávno víc a kde mně bylo doma. Tady to bylo dost divný, dusný. Ale zjistila jsem, že technicky zastaral a prakticky se tam z novějších prohlížečů nedá publikovat. Tak jsem zkusila, jestli si pamatuju heslo sem. Mám ráda, když si ty věci publikováním nějak udefinitivním a uzavřu.

Koukám, že je tu z té doby Bříza, zahlídla jsem egila a nějaké nicky jsou mi taky povědomé. Hluboko podle mě chodí Kolmačka. Chodíval Hruška, ale už jsem dlouho nečetla. Mám ráda Kasala, ale taky už dávno mlčí, respektive – teď se dal na něco jako textařinu.

Inge,

ano, mně stačí tipy, ale ráda se taky občas pobavím s lidmi jako ty. Moc by mě třeba zajímá, co si představuješ pod svým termínem "hloubka ponoru". Je tady na Písmáku někdo, kdo se noří dostatečně hluboko ? A kdyby tady nikdo takový nebyl, jaký současný básník má podle tebe adekvátní ponor ?

Připomínáš mi svou povahou, zbrklostí, drzostí a vulgaritou mou ctitelku Californiu Memmory a všechny její sekundrání nicky. Ta ovšem stála na té mé straně barikády, zatímco ty asi kopeš jen sama za sebe. Nebo se mýlím ? Máš tady nějakou tu svou bublinku, do které patříš ? 

Tvl, prosimtě, možná jsi tady zvyklá držet přednášky o věcech, které jsou obecně známy, protože tady obecně známy nejsou, možná ti to tu žerou, ale mně to nedělej.

Shrnu to jednoduše: VN je tak super ilustrace básníka, který vychází vstříc poptávce, že to vypadá skoro až jako karikatura.

Ovšem pořád za to měl aspoň peníze, tobě stačí tipy.

Radovane,

říkáš, že je to víc než slohové cvičení, ale za tip to nestojí...

Gorwore,

já nenadávám na blahobyt, ale odsuzuji kult blahobytu, což není nic nového. Už Mojžíš za dávných časů odsuzoval klanění se zlatému teleti.

Barbary sem zve málokdo a proto taky jich je v našem státě minimum. To je opravdu jen zástupný problém, který rádi využívají manipulátoři s emocemi lidu, jako například Miloš Zeman. 

Inge,

vidím, že o Nezvalovi asi něco víš, ale nejspíš toho nevíš dost. Nezval byl promiminentem KSČ, měl dokonce od strany k dispozici vlastní auto s řidičem. Za své mizerné knihy z padesátých let byl královsky placen a to za stránku. Proto hlavně byl tak "plodný" a dokonce si vymínil, že jeho knihy budou tištěny většími pímeny, než je běžné, aby pak měly více stran. Nezval byl zkrátka a dobře hrabivý karierista bez skrupulí. Jeho dobré sránky spočívaly jednak v tom, že přecejen tu a tam napsal velmi dobrou báseň, ale taky v tom, že se občas zastal někoho, kdo byl v nemilosti, například Seiferta, ať už na stranickém fóru, nebo v rámci Svazu spisovatelů.  Ve srovnání s ním jsou ovšem jeho současníci jako Holan, Hrubín, Seifert a další nesrovnatelně větší básníci.

V souvislosti s prominentem Nezvalem se ale nabízí srovnání : v padesátých letech byli básníci známě osobnosti a znal je každý. Nejen pracující inteligence, ale dokonce rolnictvo a dělnická třída.  A kdo zná současné básníky ??  Obávám se, že vůbec nikdo. Jen oni sami sebe znají navzájem.

Je to víc než slohové cvičení.

Jan báječné je nadávat na blahobyt. Římané by mohli vyprávět... Ještě že si znovu zveme barbary, aby pomohli zničit shnilou civilizaci.

Nezvala mám načteno dost. I když nebyl nikdy zrovna můj šálek.A ano – ti soudruzi byli pro Nezvala trh. Ti poptávali a dostali. A Vítězslav to komentoval citovanými slovy. I když... to se možná spíš jen traduje. A byl to velký básník. Nebo básník velkého talentu. Že s ním plýtval na srágory a že se až příliš často podřizoval poptávce — — jejky, o tom jsme se zrovna bavili, ne?A že ses vůbec zabývala tou jeho shnilou cibulí?

Inge,

já si rozhodně nemyslím, že ti kolem mne jsou slepí. Naopak si jich vážím a beru v potaz jejich úsudek. To ale neznamená, že bych se tím úsudkem řídila. Jsem člověk krajně nekonformní, dokonce tady každý ví, že jsem zlobivé dítě a přece si spousta zákazníků myslí, že má cibule je velmi čerstvá a kvalitní, neboť vhání do očí slzy.

Píšeš, že Nezval byl velký básník. Mohu se zeptat, kolik jeho sbírek jsi přečetla ? Já jsem přečetla téměř všechny a mám zcela opačný názor. Většina toho, co Nezval napsal, je bezcenný škvár, který jen zbytečně třísní papír. To, že se mu občas něco dost povedlo, to jsou jen vyjímky potvrzující pravidlo.

Když píšeš, že trh po Nezvalovi chtěl, aby psal ódy na Stalina, tak to snad nemůžeš myslet vážně. Stalina chtělo v padesátých letech jen pár skalních komoušů a trh chtěl něco úplně jiného.  Komunisti samozřejmě v obecné rovině ódy na Stalina chtěli, ale soudruha Nezvala k této práci nemusel nikdo nutit, natožpak trh. Psal z přesvědčení, byla to jeho osobní iniciativa.  Nebyl to ale člověk veskrze prohnilý. Měl i dobré stránky. Třeba bych ti o nich mohla něco napsat, ale čeká mě už můj oblíbený TV seriál. 

Ale nene, na pěstitelku shnilé cibule ses pasovala přece sama. Mně se ta básnička dost líbí.

Evženie,

Otokar byl velmi tichý a slušný člověk. V klidu by se vrátil zpátky do rakve.  Děkuji za tip.

Abychom si rozuměli —. Vítězslav Nezval byl velký básník. Ale když si trh řekl, tak jim tam toho Stalina (nebo to byl Zpěv míru?) vysral. Poptávka uspokojena. Ok, můžeš se bavit v těchhle intencích, pokud ti přijdou lepší než otázky po hloubce. Ale kdo poptává? Slepí, mezi kterýma budeš jednookej král? Stačí ti to? Jestli je to cvičení nebo sranda, ok. Ale vzhledem k tomu, jak to bereš vážně...

Raději bych nechtěla slyšet, co by tomu tady Otokar řekl.

Aha, tak nyní už tedy konečně chápu, cos mínila tou shnilou cibulí. 

Máš svaté právo na svůj názor jako každý tady. Jen nechápu, proč ses vůbec zdržovala obracením páchnoucí shnilé cibule v ruce, když ji nehodláš koupit. Nebylo by lepší vůbec si mě nevšímat a neztrácet se mnou čas ?

Trh chce sentiment, trh chce kýč, trh chce sračky. Mám sedmnáct tipů, já pěstitelka shnilé cibule. 

CHT,

jsem ráda, že se ti to dobře čte a přeju dobrou chuť ke kebabu. Ale nani gyros není špatný,

Zajíci,

kdo nějaké peníze má, ten je raději utrácí, protože úroky jsou dnes tak nízké, že jsou prakticky v mínusu, vezmeme li v úvahu inflaci. Ano- jsou zde i jisté možnosti, jak vydělat : jednak pojišťovnictví, jednak podílové fondy. Ty ovšem nejsou na rozdíl od vkladů pojištěné. Existují i zajištěné podílové fondy, ale na těch zase nic nevyděláš. Pro běžného člověka je finační trh španělskou vesnicí a pochopení spekulativních postupů, které mohou přinášet trvalý zisk, je nad IQ běžného člověka. Tak co mu tedy zbývá jiného, než utrácet ? Jenže to se bavíme o střední třídě. Pořád je tu ještě dost lidí, jejichž výplata stačí tak na přežití.

Schwalbe,

já vím, že to není přesné. Všichni musíme v diskusi trochu přehánět, abycom vyprovokovali naše partnery v diskusi k "přiznání barvy".

Děkuji za tip i za chválu a jsem ráda, že se líbilo.

Břízo,

já hlavu nevěším. Naučila jsem se od stoiků nevzrušovat se tím, co nemohu ovlivnit a že bych já mohla demontovat kapitalistický systém, to si opravdu nemyslím. Jsem realistka, což je jen jiné označení pro pesimismus.(Optimismus = nedostatek informací.) Vím, že konzumní způsob života odstraní až nějaká celosvětová katastrofa. Například koronavirus, který se bude šířit snadno jako covid a mít úmrtnost jako ebola. Až pak lidé, tedy potřebná většina lidí, začnou přemýšlet o tom, že čeho je moc, toho je příliš a my si užíváme na úkor přírody už poněkud přehnaně. Já nevím, zda je biosféra věčná, asi není, ale jako bioložce je mi jasné, že biosféra přežije člověka zcela určitě, i kdyby ji poškodil sebevíc.

Inge,

dík za tvou emoční turbulenci. Můžeš mi, prosím, prozradit, jaká že to nahnilá jablka si místní trh žádá ?

A co se týče tvé řečnické otázky, zda je tato básnička jen slohovým cvičením, pak na ni zájem čtenářů a jejich tipy už teď jednoznačně odpovídají. Sdmnác tipů, dvakrát v oblíbených... Jak už to tak vypadá, jen slohové cvičení to asi nebude.

"...porobený lid, co musí utrácet..."*****

Podařené dílo i zajímavá diskuse pod ním. Zaznělo tam - Čtenáři tady nestojí o básně s obsahem, nad kterým by museli přemýšlet. Chtějí jen legraci nebo módní pocitářské výlevy a egilovsky prázdné žonglování se slovy   - A to je přesné, i když to neplatí pro všechny čtenáře :)

TIP

Um: ))) Nevěš hlavu! Největším nebezpečím pro konzum je skromnost. A nejlépe je začít ji trénovat sám u sebe . . . Například tím že pochopíš, že  bodový systém a "tržní úspěch" básniček je zcela nedůležitý a legrační. Důležité je to, co se odehrává mezi básníkem a jeho čtenářem. A že Tě internet při nedostatku tipů "upozadí" ? :)))  - inu - to je vlastnost tohoto duchaprázdného média. A konec konců... doufám stále, že nejsme na dostizích...

Skutečné živé poezii se beztak může dařit pouze a jedině v přímém mezilidském kontaktu. 

Hovnajs. Zdejší trh si přece shnilá jablka žádá.

Zřejmě si do mě promítáš někoho jiného. Já ti patosem o hlavu netloukla. Vůbec mluvíš víckrát k někomu jinému než ke mně..

A jestli nevěříš na to, že je poezie s hloubkou a poezie plytká, jestli ti není rozdíl mezi sloganem na šampon a básní... tak si v tom žij.

Inge,

možná je báječné stále se opájet dávno přežilými floskulemi, jako to děláš ty, leč z racionálního hlediska je to jen sebeobluzování a přežvykování předsudků. "Hloubka ponoru"... Jak roztomilé ! Ty si opravdu myslíš, že zdejší úspěšné básně nějak oplývají "hloubkou ponoru" ?  A "ručit za dílo před světem a před sebou " ?  A pak že já jsem pathetická !  To ty a mnozí jiní žijete stále v devatenáctém století a memorujete fráze naučené na základce.

Trh se nikdy nespokojuje s potlučenými jablky a nahnilou cibulí. Copak ty by sis na tržišti něco takového koupila ?  Trh chce zábavu, sentiment, nostalgii a vzrušení, trh chce kýč, osobní zpovědi a emoční autenticitu, trh chce vášně a jindy zas boží klid... Je na každém autorovi, jak se s tím vyrovná. 

Chacha. Trh? A co když jsi na trhu, kde se křupani spokojí s potlučenými jablky a nahnilou cibulí? Chtěli to po mně, tak jsem jim to vysral, řek kníže básníků.

Za hloubku ponoru ručí jen a jen básník, před světem i před sebou. Tuhle inženýrka ti třeba řekne, že je to mělké, ale patnáct slabomyslných to koupí. A co víš?

Trojorte,

na smrtelném loži Franta Sauer svého činu hořce litoval. Ale omlouvá ho, že byl opilý a zblbnutý anarchistickou ideologií.     Díky za tip.

Břízo,

moc děkuji za improvizaci, která naznačuje jistou duchovní spřízněnost.

Inge,

ty jsi kritik. Co tedy myslíš ty ? Je to víc než jen slohové cvičení ?  

Já myslím, že na tu otázku může odpovědět pouze trh. Záleží přece na tom, jaký účinek bude mít ta báseň na čtenáře. Dostane víc než patnáct tipů a umožní mi tak zveřejnit další pokračování tohoto seriálu Vyhnálovskou tmu II ? Nebo mi trh další pokrok zablokuje. Kolik lidí bude diskutovat o obsahu básně a do jaké hloubky diskuse půjde.  Jen a jen tyto parametry rozhodují o tom, jestli je jakákoli báseň víc než slohové cvičení. Osamocený názor jednotlivce je nepodstatný a nemá žádnou váhu. V dnešní bublinářské době už totiž neexistují žádné všeobecně uznávané autority jen "autority" uprostřed bubliny, jejíž jsi součástí.

Safiáne,

a kdo byl tím silně duchovně založeným člověkem, se kterým ses potkal ?

Dnes ale není snem konzum jako možnost, ale možnost konzumovat víc a víc a víc až donekonečna. To je v podstatě idea "Pokroku", která dnes vládne světu. Není to žádné"šidítko". Současná doba rozdmychává v lidech chamtivost a poživačnost až na hranici šílenství. Když jsou v televizi reklamy, okamžitě to přepínám na jiný program, ale všechny hlavní kanály mají reklamy synchronizované a vysílají je ve stejný čas. Takovou masáž mozků naši předkové opravdu nezažili a o tom, jak kyberneticky znásilňují internetové vyhledávače raději ani nemluvit.

A do toho všeho ty po mně chceš, abych do básní vkládala současnost. To už dělám(viz Mariánský sloup), ale vůbec se to nesetkává s kladným přijetím. Zase tedy ukázka, že plnění tvých rad nikam nevede. Čtenáři tady nestojí o básně s obsahem, nad kterým by museli přemýšlet. Chtějí jen legraci nebo módní pocitářské výlevy a egilovsky prázdné žonglování se slovy.  Dnes všemu vládne jen a jen trh a vypadá to, že o moje zboží je zájem jen za jistých striktně daných podmínek. Já se ale nemohu nechat svazovat podmínkami bezduchého trhu, které jsou výsledkem cílených manipulací "naší doby". Vypadá to tedy, že nemám dost síly vytvořit nějakou alternativu, proto prakticky den co den zvažuji možnost, že už to tady zapíchnu a dám si pohov. Asi na to nemám.  ... O tom všem píšu ve své dnešní ranní básničce  Vyhnálovská tma II. Ale umožní mi trh vůbec ji tento měsíc zveřejnit ?

...co na to asi Franta Sauer?

Um, konzum byl i dříve pro většinu snem. Možná inteligence měla nějaké ideály, které opustila. Růst je takové dětské šidítko.

bez cíle stojí dav u prostřeného stolu

jak jícen beze dna co nemá nikdy dost

růst růstu narůstá

a Panna na vrcholu

má kolem hlavy hvězd jak óda na radost

kdo ji tam vysadil ? A kdo tam na ni zírá?

sám marketingu Bůh co neštítí se kýče

a předků pokorná - neokázalá víra

kterou jsme ztratili -

jak dítě z krku klíče

Všechna čest, pěkně zvládnuté, hezká práce s přesahy. Ale je to víc než pěkně provedené cvičení?

Um, píšeš, že jsi silně duchovně založeného člověka nepotkala. Já ano

Majaksi,

díky za tip. Pokud ty konzumem porobený nejsi, tak ti blahopřeji. Já vím, že každý porobený není, ale stačí, abych zajela v sobotu do Globusu a vidím, že většina lidí porobená je. Ale já už se nad tím dávno nerozhořčuji. Co by mi to taky bylo platné ?  Znechucen byl jen Otokar v mé básničce, protože on byl silně duchovně založený člověk. Takoví se dnes už nevyskytují. Aspoň já jsem nikoho takového v živém provedení nikdy nepotkala. Bohužel. 

Safiáne,

samozřejmě, že máš pravdu v tom, že za první republiky byla životní úroveň nižší. Ale o tom já přece nikde nemluvím. Mluvím o tom, že konzum nahradil ideje, že je to pro většinu lidí životní program. Hlavní životní program. Idea neustálého růstu, respektive tzv. "udržitelného růstu" až do koronakrize byla jediná "idea", která hýbala médii.  Když slyším o nutnosti neustálého růstu, o tom, že prostě budeme růst ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak už bych nejraději odešla na ten hřbitov za Otakarem.  Konzum a tahle šílená mánie růstu pravděpodobně zničí tuhle planetu. Toto za první republiky vůbec neexistovalo. Spíš se muselo uvažovat o tom, jak z krize a ne o tom, že musíme růst za každou cenu. Když ta mánie růstu za komunismu začala, doufala jsem, že v novém režimu to skončí. Ale opak byl pravdou. Pokud se podaří koronakrizi někdy vyřešit, vrátíme se rychle k "nutnosti" neustálého růstu.

Um, i za první republiky by lidi rádi žili konzumně, ale hospodářství tomu neodpovídalo. Konzum byl pro bohaté (možná i pro bohatší), ale velká většina se musela pořádně (a sama) ohánět. Tehdy nebyly suprmarkety, sotva menší obchodní domy. Lidé vyráželi, dokonce i v 50. letech, na procházky po městě se zastávkami v obchodech, kde byla vstřícná a odborně zdatná obsluha (člověk byl zákazník, ne dobytek), s čumendou na krásně výtvarně upravené výkladní skříně. Dnes všechno, od urbanismu, přes dispozice staveb a propagovaný životní styl, je zaměřeno na hromadnou spotřebu vedenou (a zdaněnou) přes obchodní sektor. Individuálního tu není téměř nic (slogan: Uděláme pro vás vše, budete-li chtít to, co my nabízíme).  Tehdy byl svět dostatku snem. A jak dobře víme, každý uskutečněný sen má šmouhy.

Mně na tahanicích kolem sloupu překvapilo, jak málo dáme na umění a jak živé jsou mrtvé ideologie. Pravda je, že urbanisticky je Hus problematičtější než Sloup.

Díky, Diano,

a ty jsi spíš pro sloup nebo proti sloupu ?

Muamarku,

vidím, že alexandrín ti je dobře. Máš pro vázané verše opravdu talent. Díky za básničku i za tip.

Ano, velmi dobře a krásně napsáno.

Když chrámy spotřeby žádný sloup nepodpírá

jen rámus provází ten jejich strmý pád

Hnus ústa rozšklebí, kde vytratí se víra

spoutaná provazy

a s dýkou vprostřed zad...

blackie,

supermarketturistika bývala provozována zejména o nedělích. Mám s ní mnohaleté zkušenosti z dob, kdy jsme se sestrou jezdili nakupovat o víkendu starým rodičům na celý týden. ...U Globusu obří parkoviště, ale nebylo kam postavit auto. Všude narváno - dědiňani jako my "na výletě". Jistě mělo důvod, že nyní vláda zatrhla nákupy o nedělích. 

V absurditě třpytivého světa lákadla neonů mají svou moc. ..sebevědomí zvedaj ostré lokty a zametená cesta - - Národním  hitem je "supermarketturistika" pohodu rodinného stolu ... stolujeme ve stoje.

Moc děkuji, Alegno za chválu i za tip.

Napadá mě pyšná a nadutá slovní hříčka : s umem Um psáno.

další verše v kterých tě poznávám beze zbytku, ano s umem psáno***

Safiáne,

myslíš, že kontroverzní téma Mariánského sloupu by si zasloužilo vzedmutější vášně ? To možná ještě příjde. - V kritikách.

blackie,

pod Hráčem jsme se čtenáři diskutovali o tom, co by asi Březinu nejvíce šokovalo v dnešní době, kdyby vstal z hrobu. Já si myslím, že by ho šokovalo, jak moc se rozbujel konzum. Většina z nás slouží zlatému teleti a konzumu v takové míře, jakou si za první republiky nedokázali představit. První republika ještě stála na jakýchsi ideálech. Nacionalismus byl živý, radost z nového státu velká a moralista na trůně - tatíček Masaryk, byl garantem toho, že stát stojí na nějakých mravních základech. I po roce 1989 tady byla snaha postavit stát na nějakých ideálech a mnozí považují Václava Havla, při vší jeho kontroverznosti, za Masarykova následníka. Ale dnešek a nějaké ideály ?  Ideálem většiny je mít se dobře, pokud možno se dnes mít ještě líp než včera.

Jako vždy, napsáno s velkým umem. Možná, vzhledem k tématu, příliš komorně.

V absurditě třpytivého světa...lákadla neonů mají svou moc...Otokar sklonil by svou hlavu...za hřbitovní zídkou    šokován.