Skladba pro čtyři ruce

Důvod nedostatku,

cosi kovového,

tvrdého a zacíleného,

co zabraňuje všemu ostatnímu,

aby se projevilo podobně.

Sklání ruku se zbraní

vkládá jí do mých rukou.

Snesu pohled do očí,

před chvílí hledajících

terč na mém těle.

Začíná skladba pro čtyři ruce

a dvoje ústa,

kterým ve zpěvu

brání polibek.

Ruce se dotýkají těl,

jako by na nich byla

slepeckým písmem

napsaná nejkrásnější báseň.

Nemůžeme se jí nabažit,

sami jsme tou básní,

která zpívá

o možnosti blízkosti

o naplnění bytí.