Po setmění ulice

V noci neúnavně pouliční lampy,

vykreslují stromům obnažená žebra.

Společně na mně vrhají černé stíny,

za světly je tma, loví tam noční splíny.

Dobře znají moje ostražité kroky,

snaží se mně svést do špinavé stoky.

Barvy světa se vytratily touto dobou,

tmavá ulička, mám sraz s noční mdlobou.

Na chodnících otisky pro co ztracení žili,

vzkaz pro ty, co si za deště opuštění zbyli.

Lampy lemují všechny zbídačené ulice.

Za zvuku sténání a promáčených bot,

při pohledu na slzy a čela orošující pot.

Jak dlouho budou svítit ještě?

Ptám se kyselého deště.