Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senaděje (první adventní)
Autor
Marcela.K.
večer ti splétám do copánků
svítání vzbudí princezničku
větvička chvojí v bílém džbánku
dnes zapálíme první svíčku
zase ti budu vyprávět
prastarý příběh o naději
jak Lásce měl by patřit svět
kéž si ji lidé ne jen přejí...
ten příběh přece dobře znáš
v koledách si ho přezpíváme
budeme vonět vanilkou
a radovat se
že se máme
16 názorů
Marcela.K.
03. 12. 2020Safiáne... tohle je náš adventní čas. Z kapek vody moře... tak to vnímám já.
Evženie Brambůrková
03. 12. 2020Je to milé a příjemné. Takové svátky by měly být.
Před příchodem Krista to bylo jen očekávání. Nic radostného na něm nebylo. Církve to později zkreslily. Nebo spíše zapřáhly vůz před koně. Jen se obávám, aby nás ta věčná slepá iluze lásky a radosti nepřivedla k dalšímu neštěstí. Když se dnes řekne láska, mnozí tleskají jako by neviděli nic jiného. A přitom mraky bouře, která se na nás ze světa řítí ve jménu pravdy a lásky, jsou stále zřetelnější. Já bych viděl advent spíš jako očekávání naděje.
Marcela.K.
03. 12. 2020Algeno, díky... tochu se s ní vracím v čase, je tolik podobná mé dceři, i když je synova :-)
Marcela.K.
03. 12. 2020Safiane, proč by neměl být, trávíme-li ho s vnučkou v radostném očekávání?