Na starém bělidle

A tak končí příběh nový,

o vidlích a o Proškovi.

Tak aspoň že tak. :-)

A když Prošek s Proškovou

co mají střechu doškovou

zamířili ke stolaři

ptáte se jak? Na trakaři!

Měl pak nohy dřevěné,

pěkně rostlé, ne že ne!

Ač jsou trochu sukovité,

v chůzi překvapivě hbité.

I když nohy občas vrznou,

nevadí, že v zimě mrznou,

když vyrazí v zimní sloty

netřeba jim ani boty!

Jenom někdy při jídle

zírá Prošek na vidle... 

Titul mu není nic platný,

když uřezává nohy špatný.

Pravou, levou nepochopil,

další šlamastiku stropil,

když se pilky znovu chopil.

Když chtěl Prošek vstát,

doktor mu šel radu dát.

Řekl citát strohý :

"Lež, máš krátké nohy."

bixley - nic si z toho nedělej, já jsem příjmením Beran a tak mám veterináře jako obvoďáka. Můj soused Pepa Čápů chodí k ornitologovi.

Brrr. pěknej horor, zzlatý, mám z toho husí kůži! Budu s tím muset na veterinu. :-)

Dobře jsem se povavil a dovolil jsem si pokračovat ve vypravování Kočkodana: 

Doktor s holkou copatou,

dal narkózu lopatou

Potom trvá jenom chvíli,

než nabrousí zuby pily

a za chvíli doktor už

v ruce svírá také nůž.

Že je sťatý, nemyslí,

a tak říká nesmysly:

jako "už teď řezat mohu,

ufiknu mu celou nohu."

A hned řeže nohu pravou,

jenže uříz mu tu zdravou!

Ode mne jen malá douška,

jež se týká pana Proška –

na Bělidle stále bydlí,

fóbii má ale z vidlí.

bixley - děkuji moc.

To nic, babička nu to ošetří...

Kočkodan - supeer.

Hlava se Proškovi točí,

desinfekci uďáli močí.

Naštěstí Sultán, ale Tyrl taky,

měli už od rána dost velký tlaky.

Karpatský Knihomol - děkuji moc.

Vážím si tipu i komentáře.

Norsko - bělidlo jsem ukrad, přiznávám.

Bělidlo vracím, příteli milý,

vem si i vidle, nač by mi byly.

Viktorka fakt není kráva,

už tu bublá její Jawa,

Proška šoupli do sajdkáry,

udělal tam sajrajt malý,

louže krve ve vozíčku,

nikdo nehnul brvou v líčku,

ještě více osud zlobil,

u řidičky zvoní mobil,

jsou už v pásmu pokrytí,

musím napsat – do řiti,

žena loví přístroj z kapsy,

nesleduje cestu jaksi,

stál tam černý myslivec,

zatraceně smutná věc,

děsný náraz pětistovky,

voják padá na své krovky,

bledý Prošek případ hlásí,

páč Viktorka nevšimla si,

jenom displej zajímá ji,

volá docent, to je v háji,

Chocholouška věčné hlášky,

že musí brát pořád prášky,

v hlase dívky slyšet zlobu:

Buďte klidnej, já to zobu!

pak dojeli ke středisku,

tamní doktor bumbal whisku,

kouk: No, to chce amputaci.

Zraněný se v mdlobách ztrácí...  

Tip zaslúžene aj pastišom komentujúcich.

Bělidlo jsi mi ukrad, přiznej se. Vidle si nech :-)

Děkuji moc všem za návštěvu, tipy a milé komentáře.

A tak za malou chviličku,

zveršovali jsme Babičku.

Chudák... mi stačilo šlápnout na hrábě. Hned jsem měla bouli na čele!

Babička pak Proška kárá,

čučel jak se koupe Bára.

Z nedostatku erotiky

dostal se do šlamastyky.

Sněť nehrozí, tam kde rána,

pomůže moč od Sultána.

:-)))))))))))))))))))--------------*/**************

teď chodí s holí

moc noha bolí***

"Tak už nenaříkej Prošku,

zamyslela jsem se trošku.

Máme přeci Viktorku

a ta má novou motorku."

"No, víš jak to s ní chodívá,

jezdí jako bláznivá.

Hodím na sebe pár svršků,

snad si nerozbijem ústa."

Pěkně jsem se zasmála, všem.

Přiklusala babička,

kde vzala ta slovíčka?:

No ty vole, milý zeti,

pozoruju – blbě je ti,

krve teče jako z vola,

pro záchranku budem volat.

Prošek zvýšil ryk dál:

Tady není signál!

Nadával teda až běda,

opakovat se to nedá.

Neřek žádná slůvka něžná,

zastavila ho až kněžna.