Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKodeinova poslední návštěva
Autor
Nemámpřezdívku
Vrzající podlaha,
rytmický tikot hodin.
Parapet, rostlina uvadá,
za zdmi smích šťastných rodin.
Mraky nevyřčených slov,
zamknutých slov tisíce.
V ústech bohapustý kov,
na konopném laně visíce.
12 názorů
Nemámpřezdívku
16. 12. 2020Díky za názor, můžu zkusit.
Mne se basnička dost zamlouvá. Uvažuji, jestli kdyz nepouzivas klasicke věty s podmětem a prisudkem, tak jestli nechceš zkusit psat bez verzal a interpunkce... ale to jen jako podnět
Nemámpřezdívku
16. 12. 2020Děkuji za kritiku.
Radovan Jiří Voříšek
16. 12. 2020dávám prchání tip
To zní jako předsevzetí. Z takovejch mám strach, prchám, Voříšku
Radovan Jiří Voříšek
16. 12. 2020nezůstanu za tebou pozadu
možná, jestli se nepodívat na poslední verš, který mi přijde, že zaškobrtne rytmicky
Nemámpřezdívku
15. 12. 2020Díky Norsko
Visíce, to bude nějakej přechodník. Takových já už viděl, v Africe, byl bílej a měl černý oči. Oči jako perly
Nemámpřezdívku
15. 12. 2020Všechno není růžové nebo černé. Děkuji Vám.
Moc veselé to tedy není. Ale jinak dobré.