Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTaxikářem proti své vůli
Autor
Gora
„Tak Zdenále, můžu se na tebe spolehnout? Neboj, vyděláš si,“ podával mi mezi dveřmi mého obchůdku ruku Jirka Jerman. Odjakživa měl nervózní tik pod levým okem, ale i pusu od ucha k uchu. Zářil štěstím. V těchto životních etapách byl prostě neodolatelný. Přesto jsem sledoval hlavně ten tik, až mi taky začalo mírně cukat pod okem, jenže pravým.
„To víš, chlap se žení dvakrát, třikrát, maximálně pětkrát za život,“ pokusil se mne Jirka ještě plácnout po zádech, jenže vzhledem ke sto dvaapadesáti centimetrům výšky jeho pěstěná ruka byznysmana pošimrala má záda někde nad ledvinou.
„Jo jo, nedělej si starosti, já vám to odjezdím. Zadarmo! A ty už by ses taky mohl usadit, nebo ti za družičky začnou chodit tvoje vnučky,“ odvětil jsem zvesela, i když se mi ta jeho bůhvíkolikátá svatba právě teď moc nehodila.
„Zdenále, co nadělám, když ty ženský se o mě zrovna perou,“ vrátil se Jirka ze zádveří zase do obchodu a samolibě prohlížel svoji postavičku svůdníka v zrcadle. Fialové sáčko, které na břiše nedopínal, protože by jediný knoflík nevydržel ten tlak pupíku, rifle plísňáky, botky, z nichž vyčuhovaly světlé ponožky. No jo, v něčem mi připomínal Bohúša z filmu Dědictví. Taky nikdy, ať sebebohatší, nezapřel slámu v botách.
Jako téměř geniální matematik exceloval v kroužku Matematika hrou, kam se já ve škole ze zoufalství nad úrovní svých neznalostí přihlásil na doučování. Nikdo s ním nechtěl kamarádit, byl mrňavý a jeho babička už tenkrát za hlubokého socialismu vybírala věci z popelnic do své kárky, aby je vezla přes půl města do baráku, kde jí vše padalo na hlavu.
Párkrát mi dobře poradil s příklady a spřátelili jsme se. Taky na gymplu se mi jeho pomoc ve fyzice a matematice víc než hodila.
„Hele, a vem si zejtra pantofle na přezutí. V mým fáru je koberec čistější než u tebe v obýváku! Tak v devět, Zdenále!“
„Dobrá, ty tvý svatebčany ti do pětice odvozím, ale neříkej mi furt Zdenále, vole,“ hudroval jsem a tlačil ho ze dveří. Do krámu totiž vešli potenciální zákazníci.
Už se mi párkrát stalo, že jsem o ně Jirkovou zásluhou přišel. Oba se věnujeme oboru elektro. Postával a naslouchal, co si chtějí koupit, třeba mrazák. Venku na ně počkal, okamžitě jim nabídnul stejné zboží s velkou slevou a ti lidi už se ke mně nikdy nevrátili. Pak, i kdyby měl celou noc být na cestách, sehnal a dovezl tu věc.
Měl na tom minimální zisk, ale blažilo ho, že mne převezl. Jak říkám, svým způsobem geniální kšeftman. Vlastnil sedmnáct živnosťáků na koupi a prodej všeho myslitelného. Smůla, že jsem ho viděl přes výlohu, jak s veškerým nasazením mimiky a gest přemlouvá ty moje bývalé kupce.
Nikdy jsem mu neřekl, že o tom vím.
Zítra se popáté žení. Bere si mladou půvabnou sekretářku. Pokaždé se sotva stačí vyvázat z původního vztahu, než se to další děcko narodí. Dost často přemítám, jestli je fakt génius nebo cvok a co na něm ty pěkný mladý holky vidí.
Párkrát se mě naprosto vážně zeptal, jestli jsem rád, že ho znám. Co by asi dělal, kdybych mu řekl, že mi občas pěkně zahrál na nervy. Jak mě někdy v patnácti ožulil na tuzexových bonech poté, co mi vsugeroval pocit méněcennosti, kterým samotný Jirka očividně nikdy netrpěl - všichni kluci ve třídě mají džínsy a já jediný chodím v tesilkách!
Na odpoledne, kdy jsem i s tou mojí přišel k němu do vily na ohlášenou návštěvu a Jirka se jako nějaký satyr jen ve slipech naháněl po zahradě s polonahou bejvalkou, ani nevím, která v pořadí to byla, se zapomenout nedá... a dalo by se pokračovat, těch zážitků bylo hodně!
Ať tak nebo onak, jsem vlastně opravdu rád, že ho znám. Bez Jirkových pološílených nápadů by totiž všechno plynulo příliš klidně a spořádaně.
Akorát mu raději nikdy nepředstavím své dvě dospívající dcery! Jirku jako zeťáka bych už fakt nepřežil! Jak ho znám, zas by škemral, abych mu na té svatbě dělal taxikáře!
37 názorů
Já Lucie píšu...
31. 01. 2021Tak to se mi líbilo! Bylo tam pár skvělých momentů pro zasmání, ale i tak by jich tam mohlo být více.
Řídila bych se pravidelem: "tam, kde se ty pobavíš, pobaví se i druzí" Tak můžeš přemýslet, co by Tebe rozesmálo :)
Kvůli příběhu dávám tip!
Přemku, díky, moc humorných povídek jsem dosud nenapsala, tak díky za rady:-)
Po přečtení povídky a komentářů jsem se s velkým zpožděním snažil porozumět spojitosti Ladovského obrázku s obsahem textu. Je možné zařadit povídku mezi humorné, ovšem jen obecně. Podle toho tak vyznívají komentáře, jen v obecné rovině. To je ale málo. Základní vlastností humoru je schopnost autora vyvolat v jiném člověku pocit pobavení, třeba i ve formě újmy nebo škody. Smysl komiky totiž spočívá často v nesmyslu. V tomto pohledu povídku nikdo nehodnotil. V povídce jsou dobře vystiženy charaktery postav, dialogy jsou uhlazené, opatrné až spisovně slušné. Teprve závěrečné věty svou komikou dávají povídce správný říz.
Potenciální je odvozeno ze slova potenciál. Z toho vyplývá, že výraz s písmenem -o-, nejspíš vznikl chybnou výslovností. Například "Potenciometrie" je elektrochemická analytická metoda založená na měření rovnovážného napětí.
Ale, jak jsem už naznačil, jedná se o tak rozšířený omyl, že by mohl být přijat za ustálený tvar.
Ivi, já to použila možná poprvé /do povídky/ a zrovna špatně:-(, no, stalo se. Díky za hledání...
blacksabbath
17. 12. 2020tak jsem si vygůglila rozdíl "potencionální a potenciální.....a zjistila jsem, že Potencionální je synonym ke slovu Potenciální, i když je nesprávně utvořené....a tudíž se pokládá za hovorové....aaa....není uvedeno ani ve Slovníku spisovné češtiny......tyjo...a já bych to taky napsala...:-)))))))))))
Květoni, chybka opravena, díky za upozornění.
Nedonošenec byl povit s radostí, ale nejspíš měl ještě poležet v inkubátoru :-), díky za názor.
Květoň Zahájský
17. 12. 2020Tohle dítko přišlo na svět poněkud brzy. Je na něm poznat, že je takové nedonošené. Škoda, že autorku příliš brzy přestalo bavit přemýšlet.
Ale je z něj cítit slušný potenciál (tento výraz neužívám zbůhdarma, chci tím upozornit na chybný tvar "potencionální zákazníci", který bych od tak zkušené autorky nečekal, ačkoli obecně je to chyba tak častá, že by už nad ní mohli jazykovědci přimhouřit své akademické oko).
Irenko, dílo mě pobavilo :-))) TIP. Líbí se mně i obrázek, tipovala jsem, že je od Josefa Lady.
Karle, správně, já má ráda humorná dílka, občas se o ně sama pokouším:-)
Abych byl upřímný, nevím jak to hodnotit. Mám radši tvoje vážnější věci, je to spíš oddechovka.
Evženie Brambůrková
16. 12. 2020Já jsem se pobavila. Je pěkné, že máš různé žánry. To je takové koření. :-))))
Theo, dík, no, to by bylo nejspíš na román... jen jsem včera objevila pár svých starších poznámek a /možná unáhleně/ s nimi chtěla pobavit:-)
Dobře jsi to popsala. Začetla jsem se a najednou konec! Co se dělo dál? Ta svatba by mne zajímala! Třeba mu někdo poblil kobereček :)V půlce dílka mne napadlo, že ani nejde poznat, že to nepíše chlap. Jako mohlo by to být možná o chloupek drsnější ta jejich mluva, ale pro uvěřitelnost mi to takle docela vyhovovalo.
Goro!!! čtu tě občas už asi 5 let a skoro je to pořád stejné! pro mě je tohle docela slabé dílko...
- není to moc humorné, fakt že ne, není se přoč rozesmát, možná místy jen místy trošku pousmát, ale to je málo
- dialogy - takhle spolu chlapi, natož když se dlouho znají, nemluví, to je jen jakýsi vyprávěčský přepis, ani nerozlišuješ v přímé řeči různé osoby, oba mluví úplně stejně...
- nemíříš za svým cílem, kam by povídka (ona to asi není povídka) měla, žádná zajímavá překvapující pointa se nekoná... ale to je i tím, že směrem k ní negraduješ dílo, je takové rozplizlé...
...což dělá podávaní naprosto zbytečných informací (o kroužku, o mražáku, babička svážející odpad) - pokud má vše být vtipné a směřovat k posledním dvěma řádkům, je úplně zbytečné, řešit něco jiného, k ničemu to neslouží, pryč s tím...
- nudné a tisíckrát jeté obraty: sláma z bot, od ucha k uchu, zahrál na nervy... stejné lze napsat mnohem zajímavěji a ne jako milion lidí před tebou, já vím, že to máš načtené a není to z tebe, a právě proto!
- nadbytečná zájmena ("ten" tik, "ti" lidi, "ten" tlak, "ty" moje bývalé kupce...) - to je fakt jak ve školní slohovce...
četl jsem od tebe mnohem lepší věci...
Peter, vybírala Ivi, jejíž spolupráce si moc považuji, a podle mne je to Losef Lada!
Karpatský knihomoľ
16. 12. 2020Ireni, trochu od veci, ale zaujíma ma kto je autorom obrázku.
Gorále, to se ti fakt povedlo, pochvalně tě pošimrám kousek nad ledvinou… ne, přece jen o fous vejš… (mrk)
Jardo :-)))... on je tolerantní, je to můj bratr:-), dík.
Zdenál se mi zdá vzhledem ke všem těm okolnostem k Jirkovi ještě hodně tolerantní.
Zdenále, toho taxikáře mu už fakt nedělej! :-)
Ireno, moc povedená povídka. Inu, jsou to paradoxy.
blacksabbath
16. 12. 2020Hihihi....kdo by to do tebe řek, že se pustíš na novej led.......náramně parádně vykreslené postavy.....má to vtip...pantofle do auťáku:-)).......tesilky......bude ještě někdo vědět co to bylo?....ale ještě...že má ten Zdenál toho Jirku.....voni takový šílený nápady maj něco do sebe....to můžu potvrdit.....*/*********************************************************