Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen pomalu se stmívá za šílenství bříz
Autor
Báseň_roku
Soutěž v poezii - finále BR/2020
Změna hlasování: každý má možnost připsat tři hlasy výše popsaným způsobem NA OZNÁMENÍ O FINÁLE soutěže. Na tipy či hlasy přímo u díla nebude v součtu hlasů brán zřetel.
Láska je tma
bosé nohy s hebkými lučními koníky
v nehybnosti jíní
budeme jiní?
klopýtám pořád dokola ten samý sen
zavadí o mé rty
karmínově červenou
---
věrnost čápů dojímá svět
i mě
bereš si nahou
svatou po jméně
hou hou hou houpáš na vlnách
Tak proč pláčem?
Řekni, že se mýlím
ručně kované hřeby se čtyřmi hroty
pod tím vším
Ježíši, cos ukřižoval celý svět pod jeden nebetyčný strom
---
plavu s ledem
bolest
natahuje tělo do groteskních útvarů
modré skvrny co nejdou umýt zvolna prolnou strukturou noci
---
Psi nespí
Ty padáš z nemocniční postele
Teskním
---
---
---
Nasávám dlaní tvou padlou vůni
únik
poslední mušky umíraj do zlatých trav
---
bůh se ušklíb: napršelo
voda kolíbá sousedovic dítě
přes protější břeh už
bez košíku
---
Měl ho víc rád?
Bůh -------------------------------------------------------
Má koňadra ňadra? A já? Kdo je ráj?
…bůh a pták jako tabu…
drásám paměť starých slov
uhnu místu v kostelní lavici
už nekřičím
do zahrady přibyly lomové kameny z bývalého lágru
všechny jsou pomník
---
šest metrů nad zemí vichr lomcuje plovoucím posedem
les se bojí
les mi náhle oniká
zastele listím ozvěny co padají z výšek jak bezmocní andělé
zastele je
pod dlouhou stranu stromů
bloud les
šílí
pokaždé jiným tichem
ticho a my
ticho voní umírá raduje se
ticho je lví hříva hrst času hajzl
a svatá Kateřina
---
Suď mě
v den, kdy vítr zlomil slunce
nad zdí po odsunutých lidech
souložil s její fantazií
tělo bylo teplé
i dech
Jen pomalu stmívá se za šílenství bříz
17 názorů
Radovan Jiří Voříšek
02. 01. 2021ok
Pro agáta 5, elina m., Alegna a všechny, kdo tu byli, veliké Děkuji...vážím si toho.
Pro Viviana... a já jenom to své děkuji, měla strach tu jít, neví někdy, co má psát... :)
Pro Radovan...je to tak, jak napsala Lawender, pila svý ranní kafe, pozorovala ptáky u krmítka a fotila, jako vždycky. Ta koňadra měla rozpřažený křidýlka a mi to tak nějak vlítlo do hlavy a zapsala si to k textu. Pak na to koukala a nechala to být... :)
Pro Marka, já můžu jenom poděkovat, jak jsem si to četla, tak se mi chtělo brečet, protože to si snad ani nezasloužím. Všechno je to pravda. Na tom hrobečku má hračky a plyšáky. Nechci tu nikoho dojímat. Mám k ní i foto, posílám link a ještě jednou děkuju, moc.
https://philogyny.rajce.idnes.cz/Nastenka/1474336608
Viviana Mori
02. 01. 2021Moje favoritka na vítězství. Nezapomenutelný a rozpoznatelný styl, věděla jsem na první dobrou, kdo je autorem :)
Já se u tvého dílka určitě neušklíbal. A dokonce se ozvu znovu s pro tebe podstatným podstatným jménem. ;-)
život se skládá ze samých hloupých otázek:) které jsou životně důležité - a pak si uniknem :D že? - hned první tři verše jsou na hranici představitelnosti, si říkám, leda ve snu ... tak hlas
Radovan Jiří Voříšek
18. 12. 2020je to hodně dobrý, jen mi to kolí, jestli má koňadra ňadra, a říkám si, proč???
Viviana Mori
17. 12. 2020hlas
Předešlu, že jsem se rozhodl dát svůj hlas jedinému dílu zde. Nemyslím si však vůbec, že by nebylo, z čeho si vybrat. Líbí se mi hned několik soutěžních děl, a to velmi.
Ač jsem milovníkem spíše verše vázaného, jsem okouzlen tímto volným veršem. Usuzuji na autorku, která v této soutěži již zazářila a jejíž tvorba se vyznačuje jednak smyslem pro rytmus a jednak spojováním běžných slov v nevšední obrazy. Poutavé, dechberoucí.
Současně je známá tím, že nekrátí. Píše, jak ji to nutí. Citově, naléhavě, její text zalézá čtenáři pod kůži.
Proto všechno zde dávám svůj
Hlas