Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDrabble pro obojživelníky...
20. 12. 2020
1
0
308
Autor
Delfín
Stáli spolu na terase pod hvězdami a jenom půlnoc byla svědkem toho, kterak ji jednou rukou objímal a tou druhou ukazoval na známá souhvězdí. Vyprávěl jí mnoha krásných příběhů o jejich vzniku, spojených s antickými bohy. Okouzleně mu naslouchala a vychutnávala si ty nádherné chvilky důvěrné samoty ve dvou...
Náhle se odmlčel a zahleděl se do jejích zářících očí. Napadlo ho, že jsou to ty nejkrásnější hvězdy, jaké kdy viděl. Opětovala jeho pohled a tak tam tiše stáli, snažíce se načerpat z této chvíle co nejvíce nápoje lásky. Miluji tě, zašeptal a sledoval, jak jí z oka skanula slza štěstí...
**************************************************************************************************************************************************
Stáli jsme spolu na terase
pod nebem plným zářných hvězd,
právě když půlnoc přehoupla se,
začala náhle touha kvést.
Stáli jsme spolu na terase
pod nebem plným zářných hvězd,
právě když půlnoc přehoupla se,
začala náhle touha kvést.
Načerpat co nejvíc z té chvíle,
z očí chtít nápoj lásky pít,
bylo snad trochu pošetilé,
my si to však tak přáli mít!
z očí chtít nápoj lásky pít,
bylo snad trochu pošetilé,
my si to však tak přáli mít!
V náruči jsem tě šťastně svíral
a tak omamně voněl bez,
v polibcích se rtů pel jsem stíral,
a kdesi v dáli zpíval jez.
a tak omamně voněl bez,
v polibcích se rtů pel jsem stíral,
a kdesi v dáli zpíval jez.
Měsíček diskrétně si halil
svoji tvář mráčku závojem,
já jak plát od kamen zas pálil,
a cítil, že již ztracen jsem.
svoji tvář mráčku závojem,
já jak plát od kamen zas pálil,
a cítil, že již ztracen jsem.
Z očí ti slaná slza stekla,
snad do nich hvězda z nebe slétla...
snad do nich hvězda z nebe slétla...