Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seskutečnost zrní, jak televize bez signálu
Autor
trojort
Slyšel jsem, že o svobodu přicházíme v okamžiku, kdy nás vrazí na nočník.
Seberou nám možnost se po libosti vyměšovat, kdykoli nás to jen napadne.
A to je konec.
O čem se to pak pořád hovoří?
O hovně, které jsme museli nechat v nočníku.
Hlavně, aby mě nikdo nenutil nosit plynovou masku.
A tak mi vrazili na ksicht roušku.
Jakoby svět byl najednou plný doktorů, co se chystají operovat.
Předěláváme svět podle podivného mustru.
Spíš jako bychom se mu snažili zkroutit ruku za záda, ale pak nevěděli co s ním.
I rodiče to s tebou myslí dobře.
Nejdříve splň vše, co po tobě žádají, a pak si dělej, co chceš.
Už blbě rozeznávám panáčky na dveřích záchodu.
Ani nevím jestli tam ještě jsou pro nevhodnost dělení světa na muže a ženy.
Proto si ta žena piluje nehty těžkou rašplí?
18 názorů
to bylo před rokem, dneska už existuje pouze jeden názor a ten je vládně-masmédialní, po skoro dvou letech nošení roušek/respirátorů jsme jako lidi dali najevo, že s vládními nařízeními souhlasíme, tím že je dodržujeme, takže vlastně nevidím kde je problém. svět je přesně takový jaký jsme si ho udělali a přijmuli, řekli nám, noste roušky, nosili jsme roušky, řekli nám, noste respirátory, nosíme respirátory, řekli nám, nechte se očkovat, nechali jsme se očkovat, když nám řeknou, že mají být zavřené školy, budou zavřený školy, když nám řeknou, že mají být zavřený obchody, budou zavřený obchody, když nám řeknou, že máme být doma v karanténě, budeme zavření v karanténě, takže n co si stěžovat? co nám řeknou, to uděláme, je to náš svět
sú tam zaujímavé momenty a aj keď chápem, že ten svet sem tam nedáva zmysel, to, že sa mení, je úplne v poriadku. takže tentoraz bez tipu, ale rada som si opäť niečo od teba prečítala.
Evženie Brambůrková
29. 12. 2020Měli bychom zůstat sví.
Tady mám subjektivní pochybnosti, zda roušky jsou atributem nesvobody, stejně jako panáčci na dveřích spíše vychází než nevychází vstříc potřebám.
Naopak vtipný a výstižný obraz s rodiči - nejprve splň a paksi dělej co chceš... ataké hned první verš s nočníkem sám o sobě. Poslední verš s rašplí jsem neuměl pochytit.
Nechat se předělávat od lidí samozřejmě ne, ale nemoci nás mohou změnit k horšímu i k lepšímu.
Tvoje dílko rozhodně nestojí za to, co se u každého dříve či později objeví v nachttopfu. ;-)
Pořád nás někdo nebo něco předělává: tu dospělák, tu covid, tu rozmanitá pohlaví.
Tohle se ti povedlo, troji - předělávání světa je dobrý spojující prvek tvé mini.