Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečas
Autor
Dagmaram
19 názorů
Možná je to tak, že když člověk poznává s každým dítětem svět znova, vždycky se o něm dozví něco nového, co předtím nevěděl. Nejhorší je upadnout do stereotypu zaměstnání - hospoda - postel.
Ano, kdo neměl to štěstí moci vychovávat dítě, část sebe sama, která s dítětem ožívá, mu zůstane nepoznaná.
Když čte dcera pohádky tobě, je to úplně skvělé. Myslím si, že ti, kteří vychovávají malé děti, poznávají vždy s nimi svět tak nějak znovu a znovu od zvířátek a květinek až k mravním ponaučením v pohádkách a bajkách. Kdo nikdy nevychvával žádné dítě, asi nikdy jako člověk úplně nedozraje.
Elíno, u nás je to naopak. Dcera čte před spaním pohádky mě. Popravdě, pozornost moc neudržím a pernou chvilku zažívám, když mě pak dcera zpovídá, o čem pohádka byla. Ale je jasný, že tady je na převýchovu pozdě, a že jde o ten čas strávený spolu v peřinách:-)
Na tvou báseň exploze jsem zvědavá. Kde ji máš ?
Co se týče pohádek, naprosto souhlasím. Myslím si ale, že by mnohým rodičům neuškodilo číst svým dětem osobně pohádky třeba před spaním a brát si z nich ponaučení právětak jako ty děti.
Tématika času mne mimořádně zajímá. Teď právě se této tématiky snažím dotknout v básničce Exploze. Zveřejnila jsem ji znova zhruba po roce a zajímá mne, jak dopadne. Dopadne stejně jako kdysi, nebo se něco změnilo? Kam se posunul čas za jeden rok? A prožíváme stejný čas, jaký jsme prožívali před rokem, nebo se změnil i samotný čas? Má novou podstatu? Má novou kvalitu?
Elíno současné pohádky mám taky ráda, hlavně pro ten dobrosrdečný akcent. Kdyby nebylo pohádek, kdo by jemným způsobem vedl děti ke správným hodnotám, tedy mimo nás rodiče. Ony ty kreslené i hrané postavy dovedou hezky promlouvat k dětským srdcím.
Také přeju hlavně štěstí v novém roce
Dagmouši, já myslel, že jsi již před drahnými měsíci završila proces zvyknutí si na to, že moje komentáře mívají v přečetné míře charakter spíše blábolivý a šprťouchlata si dělající . Brát je smrtonosně do poslední bukvy vážně, to by mohlo v krajním případě přinést i enormní komunikační šum (spíše lomoz a kravál) s nepředvídatelnými následky pro další virtuální písmácké soužití. (závorku již sklapávající smajlík)
Harry Potter vždycky vyhrává. Je to přece také "princ dvojí krve", plebejec i aristokrat v jedné osobě. Ale on vyhrává proto, že umí být laskavý. V závěru ságy přece zlomil hůlku, která by mu poskytovala obrovskou moc. ...Inu - pohádka. Ale hezká a výchovná.
Čas? Ten někdy léčí a jindy vrývá do čela předčasné vrásky. Takže do nového roku přeju čelo bez vrásek a spánek spravedlivých.
Kočkodane, já myslela, že jsou moje díla návyková a tys na ně ještě ani nenavyk. To jako fakt? Odzbrojený smajlík
Ježiš ještě, že mi píšeš! Vždyť já mám polívku na sporáku!!! Zachránilas mi hrnec! Díky, hezkej den :) a.
annnie, zdrovna dneska jsem ty spodní košilky česneku sundávala a pak ho nahého nepoeticky hodila do guláše. Díky za čtení :-)
Dle některých praktik,
by to mohlo být i tak,
že čas by šel jen "tak - tik,"
a neutíkal "tik - tak."
Čas mi možná vlil pár kapek naděje do žilního systému, že si na tvoje dílka časem snad přece jen aspoň do určité míry zvyknu... ;-)