Mekka západu

Ó tak to zas díky ode mne, jsem moc ráda. a.

Milá annnie, díky. Užil jsem si Tvoji tvorbu.

Milý Kaji, díky za odpověď, moc mě potěšila. Druhej a třetí odstavec zcela podepisuju, byť bych to sama takhle hezky možná neuměla shrnout.

Co se týče těch paralelních příběhů, tak jsem spokojená, že a) jsem nebyla zas tak moc vedle, b) měla možnost ten "svůj" (=mnou přečtený) porovnat s tím tvým původním. Takže jsem si tu zábavu užila jako seriál :)

Ještě jednou moc děkuju a přeju aspoň tak hledající a nacházející čtenáře, jako jsem já - a spoustu mnohem chytřejších! Hezkej večer a.

Milá annnie,

    jsem velmi vděčný za Tvou reakci, která je velmi dobrá. 

    Jako autory nás zajímá to stejné - jak to vidí čtenář. Mírné odchylky mezi autorem a čtenářem mohou být jednou ze zajímavých věcí, proč píšeme. Odchylka je lákavé tajemství. Pokud se ale čtenář s autorem vůbec nesejdou, přestává to být zajímavé. Zároveň se zúčastnění mohou obávat o duševní zdraví své, svého protějšku - zda se to s obrazností tentokrát už nepřehnalo. 

    Připadá mi, že psaní a čtení netvoří nic jiného než rozhovor. Ve skutečném rozhovoru jsme otevření tomu druhému. Jsme otevření tomu, že nás druhý může svým názorem změnit. Tato změna není nic jiného než proměna hlavního hrdiny v každém dobrém příběhu, je to to, co nás na životě baví, čeho se bojíme a čemu se snažíme vyhnout, proti čemu se snažíme se zabezpečit. 

    Text jsem napsal už velmi dávno. I tak si to ale podrobně pamatuji, a tak Ti to přiblížím: Oba póly, které popisuješ (Karviná, disco versus introspekce, kontemplace) jsou tam obsaženy, ale netlučou se, naopak splývají. Jak je to možné? 

    Lyrický subjekt se skutečně vypravuje do Karviné, ale má ji rád pro její pestrost, barevnost, členitost. Znovu tam zažívá radost z objevování neznámého jako miminko nebo novomanžel. Je otevřený všemu, co tam potká. Vytěžená krajina, průmyslový moloch, odcizenost disco - vše pro něj má poezii, rezonuje to s jeho vnitřním naladěním, nachází tam výzvy, které jiní hledají v lese, v přírodě, v lásce. Cesta do Karviné se tak stává právě onou dlouho očekávanou introspekcí a duchovní cestou. 

Tak to je zajímavý! Tak pokud by tě jako autora zajímalo, jakej příběh tam čtu já: Muž (snake by mu říkal Lyrický Subjekt) jede někam do nějaký  Karviný nebo nějakýho těžebně-průmyslovýho města, do Velkého Centra Všeho Dění. Tam se jde někam bavit - např. na diskotéku, popř. "diskotéku", ale bohužel je odtamtud vyveden, pročež mu nezbyde, než se jít vyspat. To celý v pěkně jemně ironických uvozovkách, odkazujících ke zcela opačné potřebě hlavního hrdiny: introspekci a duchovnímu životu...

Tak to jen abys viděl, co se může stát s textem někoho jinýho v hlavě čtenáře (tedy mojí). Ovšem chyba je na mý straně, nějak se mi občas nedaří najít ty správný oči. Ovšem - je to vlastně chyba, když jsem se při čtení tak výborně bavila??? Píšu ti to vlastně jen proto, že mně vždycky zajímá, nakolik se "můj" čtenář sešel s tím, co se mu pokouším vyprávět já a předpokládám, že většinu autorů to zajímá taky. Takže pokud jsem tě jako čtenářka zklamala, omlouvám se. Každopádně mě to číst hodně bavilo, takže dík. Pá a.

Milá Annie, myslím si, že to tak není, nebylo zamýšleno. Pokud to tak vidíš, tak Ti to ale nebudu brát. 

pěkné ráno

Nevím, jestli to teda nečtu nějak špatně, protože mně to přijde hlavně jako  pěkně (dů)vtipný a barvitý popis jedné cesty TAM a "bohužel" odtamtud :) ... Baví mě to a líbí se mi to a.

Milá Dagmaram. díky moc. Krásný večer. Kaj

ty poslední tři řádečky mi tam nějak nepásnou,

ale jinak se ti to hezky prolíná, ta civilizace s tradicí

líbí líbí líbí :-)

Díky za velmi pěknou kritiku

Té buddhistické koncovky je škoda, protože kdyby se to udrželo celé ve světě islámu, bylo by to pro mě silnější. S vyvanutím Prorok asi nepočítal, ale něco podobně vlastně-nihilistického by se snad v islámu našlo. t