Komu se to nelíbí... (Anna pracuje rukama!)

Díky, Pavle. Ty videa z Austrálie jsem taky kdysi viděla a bylo mi nad nima smutno smutno smutno. Že přijel zahrát Karáskovi na pohřeb, to jsem nepostřehla. Kéž by mu to aspoň trochu pomohlo se vzpamatovat... ale myslím, že už je pozdě. Škoda ho, velká škoda.

Víš, kde je Čárlí? Kdysi byl v televizi dokumentární film o Češích v Austrálii. Tam hluboko v buši našli undergroundovou legendu Čárlího Soukupa. Měl vousy spletené do copu a byl hrozně vyhublej. Doslova žil život poustevníka. Měl jsem z něj pocit, že má zcela rozpadlou osobnost z neustálého hulení trávy. Překvapilo mne, že se letos objevil v Čechách a zahrál nějaký písničky na rozloučenou Sváťovi Karáskovi. Karásek na něj ve své autogiografii, Víno Tvé výborné nedal dopustit. Báseň je to pěkná.

Milý Kaji,

i já miluju stěny obložený knihama. Jen je trochu náročný ty knihy furt vyndavat z banánovek, rovnat do polic, vyndavat z polic, strkat do banánovek... V současný chvíli mám dvě knihovny plný a asi pětatřicet krabic čeká, až natřu další, nechám vyrobit ještě další... Tak ti nevím...

A pokud jde o samomluvu: jojo, já jsem ten typ, co musí všechno pojmenovávat a verbalizovat. Mé poslední chvíle budou vypadat asi takhle:

Nojo, no, tak teda umírám. Snad jsem na nic důležitýho nazapomněla... Rozloučit se... poděkovat... odpustit... Udělala jsem ňákej vtip??? Jej, myslím, že ne... Zubatá, prosímtě, ještě kdybys chviličku...

Pá a.

Milý Kočkodane, tahle travaj (jako ostatně celá MHD) je pro všechny. Teda: POKUD JSI MĚL OZNAČENOU JÍZDENKU. Nóóóóó????

Také jsem si přečetl rozhovor mezi annnou a Theou. Ukázalo se, že jsem o samomluvě psal navíc :o). 

Máme doma mnoho knih. Zabírají místo. Většina z nich je mých. O většině vím, že je nebudu číst. Ke každé z nich mám vztah, který bych musel přetnout, kdybych jí vyhazoval. Knihy ve mě vzbuzují příjemnou představu: v daleké budoucnosti si budu hovět v lenošce, bude mi teplo, budu si číst od rána do večera. Knihy tlumí hluk, sedá na ně prach, působí stabilně, odrazují od stěhování, zabydlují domov, i díky nim se tu necítím jako v hotelu. Všechny byty s velkými knihovnami na mě působily dobře. 

Mě na tom zaujala přiznaná samomluva. Pěkné.

Děvčata, špicoval jsem svoje chlupaté lalůčky při vašem dialogu, jelikož jsem jej shledával špicuhodným.

To by vám (pokud jste normální, což předpokládám) nemělo působit psychický outěžek s s následným přetáhnutím opičího hřbítku ukazovátkem. To by podle mne nebyla ta správná ruční práce. (vlídný smajlík)

Poz

    d

       ěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě........................................

Annu jsem si tenkrát vybrala proto, protože se mi to jméno vždycky děsně líbilo, takže klííííd :)

Záviděla jsem ti to jako nick a teď se jdu ze závisti utopit oběsit zastřelit

Skoro :)))

To jako že máš v občance opravdu Thea v tramvaji? :) :) :)

Zdravím, paní Nováková!

Jooo to byl ještě svět v pořádku... :)A jednou jsem v tramvaji dostala pokutu, ale revizor mi nevěřil moje pravé jméno, tak jsem si vymyslela Annu Novákovou a s tím byl spokojený. Takže Anna zdraví Annnu :)

No skandáááál! To by se za našich mladejch let nestalo! Bez revizora??? Bez ukazovátka??? Kam ten svět spěje???

A vůbec: maškarní! Jít za tramvaj! Nerada to beru z úst místnímu Hlavnímu Cynikovi, ale: Pokuta!

O tom, co všechno se nesmí za jízdy v tramvají dělat? Třeba že se nesmí vystrkovat hlava z okna ven! Ale to už dneska v těch nových Stadlerech stejně nejde... 

Jednou jsem šla na maškaráku za tramvaj! Držela jsem se tyče, lidi nastupovali, vystupovali... trasa ze Svinova až na Hlavní. A ani jeden revizor! No věřila bys tomu?

Nakonec jsme tou tramvají jeli úplně všichni, velká párty a vůbec žádný ukazovátko neremcalo. 

Žena jede v tramvaji:

No ... dneska dobrý... jedna báseň... prádlo vypraný...

polívka se povedla ... večer si přečtu toho Mitchella...

zejtra dotřu tu knihovnu...

Thea vidí, jak se otvírá kabina řidiče,

vysouvá se z ní teleskopické ukazovátko

sune se výš a výš po čelním skle

významně poťuká na nápis: Nevyrušujte řidiče za jízdy!

a pak se ukazovátko stočí do prostoru

a přede všemi ukáže na Annu,

taková ostuda!

Thea nevydrží

vstane

nebojácně zakročí

vykráká ukazovátko za ucho

a tiše mu vyhubuje:

To se dělá?!

Styď se!

Vždyť to je Annnie z Písmákova!

Jedeš!

Ty, hele, Annnie, ráda tě vidím,

a mimochodem...

Kabina řidiče se otvírá

Řidič otevírá přední dveře a jako šílený utíká pryč

Co se mu asi stalo? Zajímavá příhoda,

říkají si Thea s Annou...

No a co si, Theo, myslíš o... ... ...

Napadlo mně to... Když jsem to četla. Píšeš krásně uvolněně. Mám pak pocit, že si s tebou povídám. I když vlastně jo :))) 

Nonono! Ukecaná... A z čeho tak soudíš loudíš díš díž když???

Mám ráda jak jsi ukecaná. Určitě si i vykládáš sama se sebou :)

Milá blacksabbath: jako každej... Dopředu dopředu dopředu - jéje: slepá ulice - couvačka a: dopředu dopředu dopředu! A těch oklik a nevybranejch zatáček... Jauvejs... Líbí se mi, že komentuješ zrovna takto, zapadá mi to do představy, kterou o tobě mám z tvých věcí i profilu.

Tak díky! Hezkej večer / den a.

Milý snakeu, jako vždy jsi mne dokázal potěšit - považuješ-li některé mé texty za hluboké, cítím se poctěna, díky.

Jasně, tahle báseň je prostě o tom, jak brblám, že musím natírat knihovnu (když bych vlastně radši psala nebo šla na procházku :)), a pak taky trochu o tom, jak se bojím věci dokončovat, neboť mám zkušenost, že v mým životě to bejvá předzvěst konce.

Já mám občas ráda takové ty "nepodstatné texty", ať už jako čtenář nebo autor. Ale myslím, že vlastně je píšu taky tak trochu proto, aby ty hlubší texty vyvážily. Jsem vždycky trochu rozpačitá, když dávám na papír ty závažnější myšlenky, a publikovat je je pro mě mnohem těžší, než takovéhle blbiny...

Tak znovu díky, že mě čteš! Hezkej večer a.

putuješ životem......jjj i ta modrá je u mě dobrá......*/***************

Není to tak hluboké jako jiné Tvé texty, ale líbí se mi to soustředění na obyčejné všední dění. Pěkně se to četlo a mě to obohatilo. T

Jojo, nudný skoro jak punk... Jdu natírat. Hezkej den a.

Dobré ránko, Dagmaram, a díky! a.

ze života, pěkně podaný a jenom co by sneslo sentimentální :-)

Jo! Závidím každýmu, kdo ho slyšel naživo...

Z týhle písničky nejvíc miluju ten obrat "já sám se v sobě potýkám" - a celou tu sloku - a celou tu písničku - a celýho Čárlího - a všechny Čárlí světa :) :):) Děkuju! a.

jo...Charlie...